Závěrečná zpráva Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) po vyhodnocení výsledků jednotných přijímacích zkoušek na střední školy dospěla k závěru, že školy v podstatě berou každého a že kdo nestačí na začátku, propadne i u maturit. Podle ředitele Cermatu Jiřího Zíky je důvod jasný: "Někteří studenti na maturitu prostě nemají bez ohledu na to, jak kvalitní vzdělání dostanou."

Tento přístup by ve Finsku, které se může chlubit nejlepším vzdělávacím systémem na světě, neprošel. Naopak. "Základní myšlenkou našeho školství je kvalitní a dostupné vzdělání všude ve Finsku", popisuje tamní systém v rozhovoru pro HN Petri Vuorinen, ředitel English School z Asociace finských nezávislých škol (Association of Finnish independent schools), který se v Česku podělil o finské zkušenosti na mezinárodním semináři o inkluzi.

HN: Finsko prý chce do roku 2020 zrušit jednotlivé předměty. Celá školní reforma ale začala v 70. letech minulého století, kdy finské školství patřilo v rámci světa k těm horším. Jak se Finům podařilo celý systém otočit?

Základní myšlenka reformy byla jasná: dobré a dostupné vzdělání na kterémkoliv místě ve Finsku. Zrodila se idea všeobecné školy pro všechny děti od prvního do devátého stupně, tedy zhruba do 15-16 let věku. Zrušili jsme rozdělení dětí na ty, kteří se už jako děti snaží dosáhnout na vysokoškolský diplom, a na ty ostatní, které probíhalo ve čtvrté či páté třídě, v 10-11 letech. Nyní se všichni učí dohromady. Musím také upozornit, že tuto reformu podnítili a vymysleli učitelé, nikoliv politici.

HN: Taková změna ovšem vyžadovala podporu rodičů. Dokážu si představit, jaký by vyvolala odpor v Česku, kde se každý snaží dostat dítě co nejdřív na co nejlepší školu. Můžete upřesnit, co přesně Finsko umí nabídnout?

Vycházíme vstříc všem žákům včetně těch, kteří vyžadují speciální péči. Pokud má například student problémy s výukou, s nějakým předmětem, tým učitelů různých oborů dokáže jeho problémy přesně specifikovat a vyřešit.
Proto klademe velký důraz na vzdělávání učitelů. Potřebujeme učitele, kteří mají kvalitní vysokoškolské vzdělání ukončené magisterským titulem. Musím říci, že se příprava budoucích učitelů daří a to je důvodem, proč patří pedagogika mezi nejpopulárnější studijní obory. Učitel je ve Finsku vážené povolání.

HN: Jakou hrají v systému roli studenti a jejich rodiče?

Finský vzdělávací systém je velmi demokratický. Školy musí zapojit studenty i rodiče, pokud se rozhodnou učinit nějaké zásadní rozhodnutí. Máme to nyní zakotveno v zákoně, ale školy to dělaly i předtím. Studenti i rodiče spolupracují například při přípravě nových studijních plánů. Ten si každá škola připravuje individuálně, vychází však z národního základu - tzv. National Core Curriculum.

HN: Když se dělaly srovnávací zkoušky PISA za rok 2015, ukázalo se, že rozdíly mezi nejslabšími a nejlepšími žáky jsou minimální. České školství naopak rozdíly prohlubuje. Co dělá Finsko jinak?

Všeobecné vzdělávání od prvního do devátého stupně je plně hrazené státem: učebnice a obědy jsou zdarma, a to pro všechny. Přistěhovalce, kteří mají problémy s jazykem, nejprve naučíme finsky. Jsou proto na začátku zařazeni do tříd s minimálním počtem žáků. I to hradí stát. Když se naučí finsky, přestoupí do normální třídy.

HN: Dalším krokem reformy finského školství prý bude zrušení předmětů. Domníváte se, že je tento typ výuky vhodný pro každého?

To není tak docela pravda, stále budeme mít ve školách předměty. Stále větší podporu ale dostává tzv. multidisciplinární výuka, která se odvíjí od světa kolem nás. Ten je přece mnohem složitější a není založený na jedné disciplíně, na jednom předmětu. Školy proto kombinují výuku jednotlivých věd, například biologie, chemie a fyziky v jednom modulu. Každá škola má ale svůj vlastní postup. Školy ale nespoléhají pouze na to, i když alespoň jeden takový modul musí nabídnout každá. Stejnou váhu při výuce mají i další věci, které vycházejí z dovedností a potřeb pro 21. století.

HN: Můžete být konkrétnější?

Multidisciplinární přístup pomáhá porozumět dětem, jak funguje svět okolo. Pokoušíme se najít odpovědi na komplexní otázky, které nám okolí nabízí. Každý učitel musí do své výuky zapojit tzv. transverzální kompetence. Sem patří například to, jak naučit děti vnímat kulturu kolem sebe, jak dosáhnout schopnosti sebevyjádření, způsob, jak pečovat o sebe, samozřejmostí je snaha o všeobecnou gramotnost. Věnujeme se také rozdílům mezi pracovním životem a podnikáním. Například děti od třetí do šesté třídy mají kromě finštiny minimálně dva další jazyky. Kromě samotného jazyka se děti učí vztahům mezi nimi, úloze jazyka v každé zemi, používají při výuce techniku a trénují situace, kterak daný jazyk užívat v různém typu prostředí.

HN: Finští studenti prý nemají skoro žádné domácí úkoly a testy, a přesto dosahují lepších výsledků. Jak?

Jak jsem řekl, jde o kombinaci skvělých učitelů, spolupráce s rodinou a podporou škol jako takových. Chceme, aby byl život učitele rovnoměrně rozložen mezi akademickou část a soukromou. O to samé se snažíme vůči studentům. Informace se lépe získávají a vstřebávají, když je na to dost času. Součástí našeho přístupu ke studentům je i způsob ohodnocení, který se nespoléhá pouze na psané zkoušky a na známky.

HN: Jak dokážete zhodnotit úroveň jednotlivých škol? Existují nějaké srovnávací testy?

Nemáme žádné srovnávací testy na národní úrovni pro základní školství. Školy rovněž nemusí známkovat žáky až do osmé třídy, u níž existuje tzv. doporučená úroveň znalostí. Ty se hodnotí škálou od 4-10 bodů a pro některé žáky jde o první bodové hodnocení vůbec.

Řada škol však začíná známkovat žáky už ve čtvrté páté třídě. Když je dětem 15-16 let, musí se rozhodnout, zda zamíří na střední školu, nebo na odbornou školu. Na střední školy míří lehce nad 50 procent dětí. Střední škola končí národní zkouškou, kterou studenti skládají minimálně ze čtyř předmětů, některé děti dělají zkoušky ze šesti a více předmětů. Problémem jsou univerzity, na které je velmi obtížné se dostat. Řada dětí stráví několik let mezi ukončením střední školy a nástupem na vysokou.

HN: Reforma finského školství pokračuje. Jak chcete vylepšit systém, který je nejlepší na světě?

Zaprvé stále máme slabiny ve vyhledávání nových talentů. Zadruhé my prostě musíme reagovat na to, jak se svět mění. Na nové technologie, na problematiku životního prostředí, udržitelného rozvoje. Musíme děti naučit, že neexistují jednoduchá řešení.

HN: Vychvalujete veřejné školství ale sám učíte na soukromé škole. V Česku jsou tyto školy velmi nákladné. Jde i ve Finsku o placenou záležitost?

Jedinou placenou školou v celém Finsku je Mezinárodní škola v Helsinkách. Soukromé školy, jako je ta naše, jsou ve skutečnosti nezávislé školy, které jsou dotovány státem naprosto stejně jako státní školy. Rodiče neplatí nic. Samozřejmě sponzorským darům se nebráníme, bohužel tato tradice se ve Finsku zatím neuchytila.
Naše škola vznikla v roce 1945 jako první bilingvní škola ve Finsku.

Související