Z institucí veřejného života má největší důvěru lidí v Česku armáda a policie, většina věří ještě soudům a bankám. Naopak nejmenší důvěru vzbuzují církve, tisk, televize a neziskové organizace. Tisku a neziskovým organizacím věří jen necelá třetina lidí, což je u obou dosud nejméně. Vyplývá to z říjnového průzkumu, jehož výsledky v pondělí poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Armádě a policii důvěřují zhruba dvě třetiny obyvatel, bankám a soudům shodně 53 procent. U ostatních institucí už převažuje nedůvěra, u rádia, výzkumů veřejného mínění a internetu ale jen mírně, když rádiu věří 46 procent lidí, výzkumům veřejného mínění 44 procent a internetu 43 procent. U odborů je důvěra na 38 procentech, u televize na 35 procentech a u neziskových organizací na 32 procentech.

Tři z deseti dotázaných věří tisku, zhruba čtvrtina církvím. "Církve tak nadále zůstávají vnímány hůře, než byly v období před propadem souvisejícím patrně s církevními restitucemi," uvedlo CVVM.

Ani jedné z uvedených 12 institucí nevěří šest procent dotázaných, čtvrtina lidí důvěřuje jedné až třem institucím a stejně čtvrtina osmi a více institucím. Zbylých 45 procent věří čtyřem až sedmi institucím. Mezi skupinami obyvatel podle pohlaví, vzdělání, věku a politické orientace nejsou příliš výrazné rozdíly. Jedině u internetu důvěra podstatně klesá s věkem od 70 procent u lidí mezi 15 a 19 lety, přes 46 procent v generaci jejich rodičů po 30 procent u prarodičů nynějších náctiletých.

Od loňského podzimu vzrostla o čtyři procentní body na 64 procent důvěra v policii, u armády a soudů se téměř nezměnila. U bank je nynější hodnota dosud vůbec nejvyšší. "Veřejnost zjevně reflektuje stabilitu finančního sektoru v posledních letech," podotkli autoři průzkumu. Naopak dosud nejníže je nyní důvěra v neziskové organizace, která se do roku 2014 držela nad 40 procenty a od té doby klesá. "Nejspíš se do důvěryhodnosti neziskových organizací promítá jejich participace při řešení uprchlické krize, kterou veřejnost vnímá rozporuplně," uvedlo CVVM.

V posledních pěti až šesti letech se s přerušením v roce 2014 snižuje také důvěra vůči médiím. "Podle výsledků letošního březnového šetření se sice tento pokles důvěry zastavil, ale v říjnu byl opět zaznamenán pokles důvěry v případě tisku (u televize a rádií změna proti březnu 2017 nepřekročila úroveň statistické chyby)," popsali autoři průzkumu. Proti polovině minulého desetiletí se snížila také důvěra k výzkumům veřejného mínění.

Průzkumu mezi 9. a 19. říjnem se zúčastnilo 934 lidí ve věku od 15 let.

Vývoj důvěry k vybraným institucím veřejného života (v procentech):

  říjen 2017 březen 2017 září 2016 duben 2016
Armáda 66 63 65 68
Policie 64 61 60 61
Soudy 53 54 52 48
Banky 53 48 47 47
Rádio 46 48 44 50
Internet 43 41 41 43
Odbory 38 40 47 40
Televize 35 38 34 41
Neziskové org. 32 36 40 37
Tisk 30 36 33 36
Církve 24 25 22 23

Zdroj: CVVM