Poslanci budou ve středu volit jen nového předsedu Sněmovny, místopředsedy dolní komory zřejmě v pátek. Vyhlášením lhůty pro podávání návrhů kandidátů do funkce předsedy první den ustavující schůze zhruba po třech hodinách včetně 40minutové přestávky pro jednání klubů skončil. Schůze bude pokračovat od středečních 10:00. V úterý se poslanci kvůli zákonné lhůtě provázející volbu šéfa dolní komory nesejdou.

Bod o vyhlášení lhůty vyvolal obdobný, ač kratší spor, jako se odehrál při stanovení počtu členů mandátového a imunitního výboru. Předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO) chtěl vyhlásit i termín pro podávání návrhů kandidátů do místopředsednických funkcí. "Technicky v tom není žádný problém," zdůraznil.

Oponenti ale poukazovali na závěry ze schůze volební komise z minulého týdne, které pojednávají jen o lhůtě pro volbu předsedy. "Buď máme komisi, nebo ji zrušme a vy budete rozhodovat všechno sám. Máme 75 minut na to, abychom svolali kluby a podali nominace," řekl na Kolovratníkovu adresu předseda frakce ODS Zbyněk Stanjura. Šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek se zase Kolovratníka tázal na to, zda si se Sněmovnou hraje. Soudí, že plénum by mělo být ve střehu před měněním volebního řádu ze strany vítězného hnutí ANO, kterému vytkl nepřipravenost a amatérské chování.

Předsedající Jan Hamáček (ČSSD) navíc upozornil na to, že bez usnesení volební komise není možné lhůtu pro podávání kandidátů na místopředsedy Sněmovny vyhlásit. Komise by se tedy nejprve musela znovu sejít.

Poslanecká sněmovna obnovila činnost zhruba po měsíci. Nově zvolení poslanci nejprve složili slib.

Jako první tak učinil bývalý předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), který podle zákona schůzi svolal. Následoval slib Vojtěcha Filipa (KSČM) jako nejstaršího znovu zvoleného někdejšího místopředsedy dolní komory. Filip následně vyvolával ke složení slibu další poslance podle abecedního pořadí. Plénum sledovalo tento zhruba 40minutový ceremoniál vestoje.

Prvním sněmovním orgánem se stala tradičně volební komise, která bude organizovat veškeré volby v dolní komoře včetně výběru jejího vedení. Má 19 členů, zastoupeno v ní tak je všech devět sněmovních stran.

Sněmovna o komisi rozhodla až ve druhém hlasování v nynějším volebním období. První pokus byl neúspěšný kvůli tomu, že při něm poslankyni ANO a karlovarské hejtmance Janě Vildumetzové selhalo hlasovací zařízení.

Do čela mandátového a imunitního výboru sněmovny podporují piráti Petra Gazdíka (STAN). Po jednání poslaneckého klubu to řekl předseda strany Ivan Bartoš. Zároveň uvedl, že při hlasování o kandidátech na místopředsedu sněmovny z KSČM a SPD bude rozhodnutí na jednotlivých poslancích pirátů. Podpora pro zástupce těchto dvou stran je podle něj mezi pirátskými poslanci "vlažná". Už dříve piráti oznámili, že jako předsedu sněmovny podpoří Radka Vondráčka (ANO).

ČSSD po jednání poslaneckého klubu prohlásila, že na místopředsedu sněmovny nepodpoří předsedu hnutí SPD Tomia Okamuru ani žádného jiného zástupce tohoto uskupení. Sociální demokraté považují SPD za extremistické hnutí, jehož názory jsou v rozporu s českou ústavou.

"My jsme se jednomyslně usnesli na tom, že nebudeme v žádném případě podporovat jakéhokoliv nominanta SPD, protože jejich názory jsou podle našeho názoru extremistické a v rozporu s demokratickými hodnotami," řekl předseda klubu Jan Chvojka. "Nejenom Tomio Okamura, jakýkoli zástupce SPD nebude mít naši podporu," doplnil. Podle Chvojky by bylo logické i to, kdyby SPD neřídila bezpečnostní výbor. Hnutí do jeho čela navrhuje svého poslance Radka Kotena.

Ústavou předepsaný poslanecký slib naopak složila bez výhrad středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) i liberecký hejtman Martin Půta (za STAN). Oba se přitom chtějí mandátu vzdát. Plnohodnotným poslancem se stal Martin Kupka, jenž se do sněmovny dostal na úkor Petra Bendla (oba ODS) až na základě nedělního verdiktu Nejvyššího správního soudu po přepočítání přednostních hlasů. Slib složil také Jiří Hlavatý (ANO), který zvolením do sněmovny přišel o senátorský mandát. O křeslo v horní komoře se chce opět ucházet v lednových doplňovacích volbách na Trutnovsku, které v podstatě způsobil.

Předsedou sněmovny bude nejspíš Vondráček z hnutí ANO

Už teď je jasné, že Babiš a hnutí ANO budou mít svého předsedu sněmovny Radka Vondráčka, kterého podpoří také SPD Tomia Okamury, komunisté a piráti. Podle informací HN si tyto strany mezi sebou dohodly také rozdělení většiny výborů, z osmnácti by měly obsadit dvanáct.

Samotné ANO, jež ve volbách získalo necelých třicet procent hlasů, chce vést osm výborů, které často kopírují ministerstva, jež Babiš považuje za klíčová − především výbor pro obranu, sociální, zdravotní či zemědělský.

SITUACE PO VOLBÁCH

Vítěz voleb

Hnutí ANO začalo okamžitě po volbách vyjednávat o složení sněmovny a sondovat sestavení vlády. Po několika dnech předseda ANO Andrej Babiš oznámil, že se pokusí sestavit menšinový kabinet, protože s ním nikdo nechce vládnout. Kromě toho Babiš pokračuje ve výjezdech za voliči, minulý týden na něj přišly davy lidí na střední Moravě.

Prezident

Situace po volbách se vyvíjí ke spokojenosti prezidenta Miloše Zemana. Andreji Babišovi dal hodně času k sestavení vlády a zároveň si zve k jednání zástupce všech stran v Poslanecké sněmovně. Díky tomu se opět ocitl v centru politického dění, kdy si politici setkávání s ním pochvalují, a on tak získává u voličů popularitu, kterou bude potřebovat při prezidentských volbách v lednu 2018.

Poslanecká sněmovna

Po zahájení schůze zvolí poslanci v tomto týdnu své vedení a ustanoví také výbory. První důležitý povolební bod tak bude splněný, hnutí ANO zřejmě bude hlasovat ve spolupráci s KSČM, SPD, piráty a možná také ČSSD.

Vláda

Sestavení vlády je nyní v rukou předsedy ANO Andreje Babiše, který získal pověření na jednání o vládě od prezidenta Miloše Zemana. Babiš avizuje, že dá dohromady ministry za hnutí ANO i mimo toto hnutí. Zároveň slibuje, že do programu vlády zařadí také některé body programu jiných stran. Stále ale nemá jistotu, zda jeho vláda získá důvěru. Pokud ne, bude mít ještě dvě další možnosti ji sestavit.

Okamurova SPD má získat bezpečnostní a hospodářský výbor, piráti veřejnou správu a životní prostředí a komunisté rozpočtový výbor. "Zbývajících pět by získala opozice, tedy zbývající strany," řekl zdroj obeznámený s vyjednáváním.

Tyto informace potvrzují, že Babiš upřednostňuje strany, které by mohly pomoci jeho menšinové vládě získat důvěru sněmovny. Komunisté, SPD a piráti nevyloučili minimálně toleranci kabinetu, který Babiš dává dohromady. Jak se ale zatím zachovají, není jasné − ani jedna z těchto stran ještě žádné rozhodnutí nepřijala.

Samotný Babiš tvrdí, že jakmile dá menšinovou vládu dohromady, sejde se se zástupci všech stran ve sněmovně. "Až ji budeme mít sestavenou, půjdeme za jednotlivými stranami a řekneme jim: Pokud nás nechcete podpořit, tak nás zkuste tolerovat," avizuje. Zároveň tvrdí, že do prohlášení své vlády navrhne z programu jiných stran to, co podporuje i jeho hnutí ANO. "Neumím ale dopředu říct, jak jednání dopadne. Uvidím, jak se to bude vyvíjet," sdělil Babiš.

Volba předsedy sněmovny odhalí opozici

Volba předsedy Poslanecké sněmovny, která proběhne ve středu, bude podle šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska testem, zda platí prohlášení stran, že budou v opozici. Pokud post získá kandidát ANO Radek Vondráček, bude to podle Kalouska díky stejné většině, která chce umožnit vládnout menšinovému kabinetu ANO třeba i bez důvěry. Kalousek varoval před vznikem druhé opoziční smlouvy, tentokrát však nikoliv přiznané, ale ve formě tichých společníků.

Vondráčka by měli kromě ANO podpořit také komunisté, poslanci SPD a piráti. Strany však zároveň hovoří o tom, že budou v opozici, jen KSČM za určitých okolností připouští toleranci vlády ANO. "Pokud platí prohlášení všech stran, že se cítí být opozicí, pak 122 poslanců opozice nemůže vítězi voleb zvolit předsedu sněmovny," uvedl Kalousek. Vítěz voleb podle něj nemá automaticky nárok na místo šéfa komory, vše obvykle vycházelo z dohody vládních stran. "Vždy nominovala ta většina, která umožnila vládě vládnout," dodal.

Situaci v Česku srovnal Kalousek s tím, co se děje v Německu, kde v noci na pondělí ztroskotala po čtyřech týdnech jednání mezi konzervativní CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, Zelenými a svobodnými demokraty. "V SRN byly volby před dvěma měsíci, vedla se skutečná, nikoliv předstíraná jednání o ustavení vlády," uvedl Kalousek. V Česku podle něj přišel šéf ANO Andrej Babiš s myšlenkou menšinové vlády po pouhém týdnu předstíraných jednání.

Další schůzky plánuje ANO, až představí vládu Zemanovi

Hnutí ANO chce oslovit sněmovní strany s programovým prohlášením své menšinové vlády potom, co záměr představí prezidentovi Miloši Zemanovi. Předseda hnutí Andrej Babiš před ustavující schůzí sněmovny zopakoval, že vítěz voleb nedostal šanci na sestavení většiny, protože ostatní strany spolupráci striktně odmítly.

"Když máte zájem o nějakou holku, a ona vás desetkrát odmítne, tak ji budete otravovat, když vám jasně řekne, že ne?" řekl na dotaz, zda se ještě bude ucházet o podporu pro získání většiny. Šlo by podle něj o ztrátu času. ANO ani neuskuteční avizovanou schůzku se sestavou čtyř pravicových stran – Demokratickým blokem, který Babiš označil s odkazem na předsedu TOP 09 za Kalouskův blok.

"Důsledně se držíme ústavy a jednacího řádu sněmovny," reagoval nominant ANO do čela sněmovny Radek Vondráček na slova o ústavním puči, která zazněla dopoledne z úst Miroslava Kalouska. Předseda TOP 09 řekl, že prioritou sněmovny by mělo být ochránit ústavu a ústavní principy, odvrátit něco, čemu říkáme ústavní puč. "Pokud tu je dlouhodobý projekt vlády bez důvěry, dá se to přirovnat k ústavnímu puči," uvedl.

O sestavování menšinové vlády Babiš řekl, že míří do finále. Blíže ale její složení nechtěl komentovat. V neděli na sociálních sítích uvedl, že má jasný názor na obsazení ministerstva vnitra a školství. "Kultura a zdravotnictví jsou už obsazené taky, ještě přemýšlím o průmyslu a zemědělství, jinak už to mám komplet," napsal.

Poslanci se přeli o počet členů imunitního výboru

Sněmovní mandátový a imunitní výbor bude mít nakonec 19 členů. Zastoupení tak v něm budou mít všechny sněmovní kluby. Rozhodla o tom v pondělí sněmovna na návrh KSČM po téměř dvouhodinovém sporu o počet členů výboru. Situaci se povedlo vyřešit až po přestávce na jednání klubů, po níž sociální demokraté a komunisté své původní návrhy na ustavení výboru bez účasti TOP 09 a STAN stáhly.

ANO bude mít v devatenáctičlenném mandátovém a imunitním výboru osm členů, Piráti a SPD po dvou, KSČM a ČSSD po jednom. Na Demokratický blok, který kvůli výběru sněmovních představitelů a orgánů vytvořily, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, připadlo pět míst, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

ČSSD původně požadovala, aby měl výbor 15 členů. Předseda jejích poslanců Jan Chvojka ale po pauze podpořil návrh STAN na 18 členů výboru, díky němuž by v něm byly zastoupeny všechny sněmovní frakce.

KSČM poté ústy předsedy svých poslanců Pavla Kováčika změnila svůj požadavek na 13 členů mandátového a imunitního výboru na 19 členů. Podpořil to i předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Předseda poslanců STAN Jan Farský stáhl návrh na 18 členů výboru ve prospěch modifikovaného návrhu KSČM na 19 členů.

Piráti ovšem trvali na 18 členech výboru, neboť podle předsedy jejich poslanců Jakuba Michálka nikdo nevysvětlil, proč by ANO mělo mít ve výboru o jednoho člena navíc. Pirátský návrh na 18 členů výboru ovšem při následném hlasovaní získal podporu jen 56 ze 199 přítomných poslanců. Devatenáctičlenný výbor pak při dalším hlasování nepodpořili jen Piráti.

"Je to první konkrétní indikátor v hlasování na půdě Poslanecké sněmovny o úzké spolupráci mezi ANO, SPD a KSČM. A to je spolupráce, se kterou nechceme mít nic společného," vysvětlil novinářům postoj své strany Michálek. V devatenáctičlenném výboru budou mít většinu ANO a SPD, při 18 členech by tato hnutí disponovala jen polovinou hlasů ve výboru.

Výbor by mohl mimo jiné rozhodovat o doporučení, zda by měla sněmovna opětovně vydat předsedu ANO Andreje Babiše a místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.

PŘÍMÝ PŘENOS: Jednání Poslanecké sněmovny