Elektrická auta jsou v poslední době hitem diskusí o automobilovém průmyslu. Pod neuvěřitelným tlakem snižovat emise CO2, speciálně v zemích Evropské unie, tvrdili již kolem roku 2010 někteří vedoucí představitelé automobilek, že tato auta zde budou do roku 2012, potom 2015, teď 2020… Tedy, že jich bude značné množství. A hle, jsme skoro v roce 2018 a je jich pomálu. Mimo Norsko není v Evropě prakticky žádné. Čím to je? Nemluvím o hybridech, to je jen přechodná technologie, která nic neřeší.

Za prvé zde nejsou prakticky žádné nabíjecí stanice. Pokud nevlastníte dům s garáží, nemáte auta kde dobít. Když si každý spustí z okna paneláku elektrickou šňůru, snad by to šlo, ale je to jemně řečeno nepraktické. Nabíjecích stojanů je po Praze poskrovnu, o ostatních městech nemluvě. Dokud nebudou dostupné, nikdo si elektromobil nekoupí. A nekoupí si ho také proto, že je to stále příliš drahé. Jen málo lidí dá o 30 procent víc za vůz, který skoro nikde nenabije a dojede s ním jenom zlomek vzdálenosti v porovnání s autem vybaveným klasickým motorem. Většina současných modelů neurazí víc než 150 kilometrů na jedno nabití, a to ještě když nesvítíte, což u nás nejde, nebo si nepustíte rádio ani klimatizaci. Jistě se tento problém časem vyřeší, dojezd elektroaut se stále prodlužuje. Ale taková Tesla s dojezdem několik set kilometrů je pro běžné smrtelníky cenově naprosto mimo.