Když se Andrej Babiš před šesti lety náhle rozmluvil v médiích o neúnosném bujení korupce, zařadil na vrchol českého "Palerma" také energetický koncern ČEZ a jeho tehdejšího šéfa Martina Romana. "Všichni mluví o republice ČEZ," vykládal v jednom z rozhovorů.

Babiš se v té době zjevně cítil mocensky na druhé koleji a po vstupu do politiky se jedním z jeho cílů stalo ovládnutí elektrárenské skupiny. Plánu se nevzdal, ani když Martina Romana vystřídal Daniel Beneš. A po volebním úspěchu hnutí ANO v roce 2013 a obsazení křesla ministra financí se zdálo, že skutečně přišla jeho chvíle.

Zatímco Babiš musel pár měsíců před volbami odejít z vlády, Beneš jej ve funkci "přežil" a nechal si odsouhlasit prodloužení mandátu.

S odstupem je ale zřejmé, že se Babiš přepočítal. Od minulých voleb uplynuly skoro čtyři roky a pevnost ČEZ Babišovi stále odolává. Jeho pokusy vedené přes dozorčí radu ztroskotaly na manévrovacích schopnostech Beneše a současně na soudržnosti ČSSD s vedením koncernu.

O moc růžovější vyhlídky Babiš nemá ani po očekávaném vítězství v nadcházejících volbách. Nejde zdaleka jen o trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo, které mu patrně zkomplikuje nástup do premiérské funkce. Hnutí ANO bude muset vládnout s koaličním partnerem, jenž může znovu působit jako brzda proti zásahům v energetické skupině.

ČEZ navíc s velkou pravděpodobností projde radikálními změnami. Čeká na rozhodnutí o způsobu financování stavby nového jaderného bloku a zatím se rýsuje varianta, že se kvůli tomu firma rozdělí na výrobní a distribuční část. Babiš chce stávající podobu skupiny uchovat, nemá ale velké vyhlídky, že svůj názor prosadí.

Byl to poslední pátek před letními prázdninami v roce 2014. V Kongresovém centru Praha se sešli akcionáři společnosti ČEZ. Jako obvykle se přitrousilo také pár důchodců, které motivovala spíš káva a chlebíčky zadarmo než prosazování zájmů drobných podílníků. Někteří ani nevkročili do sálu a po svačině si to namířili zpátky domů.

Hra o trůny v ČEZ I.
Hra o trůny v ČEZ II.

Navzdory tradičnímu koloritu valná hromada tentokrát neprobíhala tak hladce jako v předchozích letech. Ministerstvo financí se jako většinový akcionář pokusilo zvrátit poměr sil ve vedení ČEZ na úkor stávajícího managementu v čele s Danielem Benešem.

Nebylo to úplně překvapivé, šéf hnutí ANO Andrej Babiš už po svém nástupu do ministerského křesla avizoval, že si na ČEZ došlápne. Vadilo mu, že se vedení druhé největší české firmy podle tržeb, v níž stát drží téměř 70 procent a každoročně dostává do státního rozpočtu 10 až 20 miliard korun z dividendy, nepodřizuje vládě, naopak si udržuje nebývalý mocenský vliv. Jak vyplynulo z policejních odposlechů, šéf ČEZ se dříve zabýval i takovými záležitostmi, jako bylo hledání "trafik" pro neposlušné poslance.

Na valné hromadě Babiš na první pohled uspěl. Prosadil do dozorčí rady své lidi, kteří měli jít vedení ČEZ "po krku". Akcionáři také schválili změnu stanov, která opravňovala členy dozorčího orgánu nahlížet do účetních a dalších záznamů firmy, a to bez předchozího schválení celou radou.

Jenže šéf koncernu Daniel Beneš přišel s účinným protitahem. O přestávce valné hromady se narychlo sešla dozorčí rada ještě ve starém složení a odhlasovala návrhy, které její vlastní kontrolní pravomoci oklešťovaly. Člen rady musel podle nich dopředu ostatním nahlásit, že se chystá projít si určité dokumenty. Zároveň se s listinami mohl seznámit pouze ve vyhrazené "studovně".