Českému průmyslu chybí desítky tisíc pracovníků. To je asi nejzávažnější překážka, která v současnosti omezuje výkon klíčové části ekonomiky. Řešení vidí lídři byznysu v lidech ze zahraničí. Zejména Ukrajincích, jejichž práci místní továrny rády využívají. Zbyněk Frolík, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, se domnívá, že v tomto by měl stát průmyslu pomoci a usnadnit příchod cizinců do Česka. Nyní podle něj trvá vyřizování formalit příliš dlouho.

Jak pomoct podnikání I.

Frolík navrhuje, že by se podniky na přivádění cizinců podílely. "Mohla by být udělována třeba takzvaná podniková víza. Vzali bychom na sebe odpovědnost, že když ti lidé nebudou chtít v továrnách pracovat, tak je ohlásíme a oni pojedou zpátky," navrhuje majitel Linetu, výrobce nemocničních lůžek. V současnosti by se podle Frolíka v zemi dokázalo uplatnit až 140 tisíc pracovníků. "Ti by okamžitě našli práci," řekl na besedě týdeníku Ekonom, která se konala v jeho továrně.

A přidal svou zkušenost. "Postavili jsme novou fabriku za 350 milionů korun. A ta stojí jako dům duchů, protože jsme do ní nesehnali sto zaměstnanců. Přetáhnout lidi vedlejším podnikům jsme nechtěli, bylo by to neetické." Frolík začne počítat: "Jeden pracovník nám vytvoří zisk 1,8 milionu korun. Odvedeme z něj státu půl milionu korun. Sto lidí by bylo 50 milionů pro stát."

Jak pomoct podnikání II.

Návrat dílen do škol

Jako klíčový problém z dlouhodobého hlediska vidí zástupci podniků vzdělání. Podle nich není dost lidí s dovednostmi, které průmysl potřebuje. Řešení spatřují ve státní podpoře technického vzdělání.

Předvolební debaty Ekonomu
Jak zvýšit mzdy 7. září
Jak reformovat důchody 14. září
Jak zlepšit školy 21. září
Jak platit za zdraví 27. září
Jak podpořit rodiny 5. října
Jak pomoct podnikání 12. října

Videa a zprávy z předvolebních debat můžete sledovat na www.ekonom.ihned.cz.

"My jsme po obrovském tlaku prosadili opětovné zavedení praktické výuky do základních škol," říká šéf Asociace malých a středních firem Karel Havlíček. Smyslem podle něj má být, aby si už malé děti opět našly vztah k hmotě. "Nemají to být ruční práce, ale spojení s technologiemi, drony, 3D tiskárnami a podobně. Aby si s tím děti mohly trochu hrát," míní Havlíček. S tím souhlasí i ekonomka Eva Zamrazilová. "Matematice a technickým předmětům by se měl dávat větší důraz už od základní školy, a na střední škole určitě," tvrdí bývalá členka bankovní rady ČNB s tím, že podporuje povinnou maturitu z matematiky.