Soukromí znamená bezpečnost nebo daně jsou loupež − taková hesla zaznívala od pátku do neděle na čtvrtém Hackers Congressu, který pořádala holešovická Paralelní Polis. Mluvilo se o využitelnosti virtuálních měn k nedetekovatelné korupci anebo o tom, jak snadno by mohly nahradit klasické papírové peníze. Mezi hosty hackerského festivalu byl třeba Amir Taaki, označovaný za nejnebezpečnějšího člověka současného internetu. V černých brýlích a chirurgické roušce přes ústa dorazil i německý hacker Frank Braun.

Při příchodu na kongres přivítal každého hosta shluk kuřáků postávajících před dveřmi bitcoinové kavárny. I tady stejně jako v jiných "občerst­vovnách" platí protikuřácký zákon. Ačkoliv ke kongresu neodmyslitelně patří moderní technologie, hostesky u vstupu kontrolují jména hostů z pomačkaného papíru. A na papíře dostávám i instrukce − hned ta první, na kterou hosteska upozorní i slovně, říká: Respektujte soukromí druhých, nefotografujte. Stejný vzkaz hlásají i piktogramy na dveřích kavárny.

Vedle instrukcí a papírového "party" náramku provedeného v křiklavých barvách návštěvníci dostávají ještě dvě kryptoměnové karty. "Na ty si v bankomatu můžete nabít bitcoiny," vysvětluje slečna. Platit jinak než virtuální měnou se na kongresu nedá. A pokud nejste tak velký fanoušek moderních technologií jako Jan Hubík, který si nechal do ruky implantovat čip s bitcoinovou peněženkou, je speciální platební karta tím nejjednodušším způsobem, jak si na akci koupit kafe.

Dobít ji v bitcoinovém bankomatu však není zrovna snadné. Přikládám na vyznačené místo na bankomatu nejprve černou kartu. Jenže na displeji se objeví upozornění, že můj účet nebyl nalezen. Zkouším druhou, šedivou kartu, vybírám možnost koupit bitcoiny, přikládám kartu a… Ouha. Na obrazovce se jen točí přerušované kolečko.