Do připravované těžby lithia na českém území se ještě může zapojit i státní podnik Diamo. V úterý to prohlásil ministr průmyslu Jiří Havlíček z ČSSD.

Ministr se znovu zapojil do několik dní trvající přestřelky politiků, kteří dělají z možné těžby lithia předvolební téma. Spouštěcím momentem byl podpis memoranda mezi Havlíčkovým ministerstvem průmyslu a obchodu a australskou společností European Metals Holdings. Především Babišovo ANO a komunisté okamžitě zareagovali a začali naznačovat, že memorandum může ohrozit zájmy Česka. Přidala se k nim ještě SPD a část ČSSD a společně prosadili mimořádnou schůzi sněmovny, která se kvůli lithiu sejde v pondělí.

Havlíček se na své úterní tiskové konferenci bránil tím, že se naopak snaží dělat vše pro to, aby se do procesu mohl zapojit i státní podnik Diamo.

"Mou snahou je, aby se do těžby a následného zpracování mohl zapojit český stát. Memorandum, které jsme podepsali s australskou firmou, je pouze deklaratorní, dává možnosti a neukládá žádné povinnosti. Není to smlouva o smlouvě budoucí," řekl Havlíček.

Někteří právníci se nicméně domnívají, že by australská forma mohla memorandem operovat v případném arbitrážním sporu se státem.

"V mezinárodní arbitráži má jakékoliv pozitivní vyjádření státu nějakou relevanci. Navíc historicky tu s našimi politiky a rozdáváním koncesí nemáme dobrou zkušenost. Namístě je nejvyšší opatrnost," uvedl právník Vladimír Balaš, který je specialistou na mezinárodní právo a arbitráže. Naráží například na privatizaci státních vodáren v 90. letech.

A Havlíčkův politický konkurent a vládní kolega ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO také nedávno upozornil, že Diamo nikdy zájem o licenci k těžbě nemělo.

Havlíček trvá na svém a snaží se argumentovat i tím, že Babiš využívá tématu účelově pro svoji volební kampaň. "Pan Babiš a komunisté toto téma zneužívají ve vrcholící předvolební kampani. Babiš jako trestně stíhaný politik potřebuje před volbami zakrýt své problémy. Je nedůvěryhodný a nikdo už mu nemůže věřit," prohlásil ministr průmyslu.

Jak zapojit státní firmu

Kritici postupu ministerstva průmyslu a obchodu apelují na to, aby byl stát na celém projektu zapojen víc než jen jako partner soukromé zahraničně vlastněné společnosti. Takové úvahy Havlíček nevylučuje. "Spolupráce s EMH nám dává možnost širšího zapojení státních organizací včetně například podniku Diamo. Další variantou může být i to, že by stát kapitálově vstoupil do společnosti EMH, vytvořil by se společný státní podnik s Diamem a dceřinou společností EMH, Geometem," nastínil.  

Pokud chtěli Andrej Babiš a hnutí ANO prosadit, aby Česko těžilo své zásoby lithia na Cínovci v Krušných horách samo, měli začít dříve. Nejpozději letos na jaře. Tehdy ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem (ANO) udělilo australské těžařské společnosti EMH klíčové povolení, které zamezuje v průzkumu a těžbě jiným subjektům, včetně státu. Debatu, zda by mělo Česko jít do podnikatelského rizika, které je s každým nákladným průzkumem a těžbou spojené, tak Babiš otevřel pozdě.

"V polovině září jsem informoval ministra životního prostředí, že hodlám toto memorandum uzavřít. Ministr Brabec mi 26. září odpověděl tak, že se jeho ministerstvo nepodílelo na přípravě, a tak nevidí důvod k připojování podpisu. Zároveň ale pan Brabec uvádí, že uzavření memoranda považuje za správný krok," říká Havlíček s poukazem na jistý rozpor v tom, že ANO nyní postup MPO kritizuje.

"V dubnu jsme dostali od ministerstva životního prostředí předběžný souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru. Do roku 2025 o něj nemůže požádat nikdo jiný," uvedl Richard Pavlík, ředitel společnosti Geomet, vlastněné australskými těžaři European Metals.

Společnost má navíc už od roku 2010 povolení k průzkumu, které letos v lednu prodloužili úředníci Brabcova ministerstva. Tato rozhodnutí jsou pro to, kdo bude v Česku těžit lithium, nejspíš důležitější než memorandum, které ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček z ČSSD podepsal s Australany na začátku října. "Memorandum zavazuje spíš nás, že budeme lithium zpracovávat v Česku. Právní podklad k těžbě to není, o tu budeme muset žádat báňský úřad, až budeme připraveni, což nebude dříve než na konci roku 2019," dodal Pavlík.

Není však pochyb, že stát memorandem vyjadřuje vůli povolení k těžbě Australanům dát. Opak by znamenal nedodržení slova. Zvláště když společnost do průzkumných vrtů, analýz, výpočtů zásob a studií proveditelnosti investovala už 350 milionů korun.

11,6 miliardy

korun je předpokládaný zisk z těžby lithia na Cínovci v Krušných horách za období 21 let. V této výši jej vyčíslila studie proveditelnosti.

Začít by se muselo od nuly

Několik rozhodnutí, jejichž existenci ministr Brabec pro HN přiznal, dělá ale celou debatu o memorandu minimálně opožděnou a ukazuje spíš na snahu Andreje Babiše odpoutat pozornost od svých problémů k jinému atraktivnímu tématu.

Pokud by se Česko skutečně chtělo rozhodnout, že ložiska lithia prozkoumá a bude těžit samo, dostalo by se k první akci až po roce 2025. Samotná těžba by nemohla začít dříve než po roce 2030. Stát by mohl jen těžko počítat se spoluprací společnosti Geomet.

"Kdokoliv nový by musel začít znovu od nuly, s přípravami, průzkumem, analýzami. To je proces minimálně na sedm let, my bychom se na tom už nepodíleli," řekl Pavlík.

Jenže co bude po roce 2030, je nyní těžké odhadnout. Cena lithia se může zásadně změnit, jiné mohou být technologie, možné je, že na trhu přibude lithia z recyklace. Šanci stát se velmocí v těžbě lithia navíc nejspíš uchopí jiné evropské země, například Srbsko, které se letos dohodlo na těžbě svých zásob v údolí řeky Jadaru.

Proč vlastně ANO nezačalo s debatou o lithiu dříve než dva týdny před volbami, kdy mu klesají volební preference? Brabec říká, že se jeho ministerstvo ozvalo na jaře, při novelizaci surovinové politiky státu. "Tam jsme upozorňovali, že stát musí více zohlednit klíčové suroviny, měli jsme zásadní připomínky, které vláda schválila," uvedl ministr, jenž vinu za rozhodnutí svého úřadu svádí na ministerstvo průmyslu a obchodu, které se svěřením průzkumu Australanům souhlasilo.

Babišova náhlá razance

Razanci, s jakou se nyní ANO a zejména jeho lídr Babiš do lithia pustili, však tehdejší Brabcovy kroky neměly.

A Babiš se až do minulého týdne k lithiu nevyjadřoval. Ve své knize mu věnuje jedinou větu, kterou si přeje, aby ho těžil stát. ANO přitom mělo během celého volebního období dostatek příležitostí debatu o těžbě lithia rozpoutat. O záměru psaly všechny české noviny a weby, na oficiální úrovni o něm jednali například zástupci státu, firem a odborů letos v červenci.

Pokud se lithium začne opravdu těžit, investice na otevření hlubinného dolu na Cínovci a výstavbu zpracovatelských závodů by se podle odhadů měla vyšplhat na 10 miliard korun. Přinesla by kolem tisícovky míst, v dole by pracovalo přes 600 pracovníků, zbytek v závodech navázaných na těžbu.

Celkové množství rudy na Cínovci je podle posledních průzkumů 656 milionů tun. Předběžná studie proveditelnosti propočítala prvních 21 let provozu dolu, během nich by těžaři dobyli maximálně 37,8 milionu tun rudy. Z nich lze získat 462 tisíc tun karbonátu lithia v odhadované tržní hodnotě 99 miliard korun.