Jestli končící vláda Bohuslava Sobotky nějakou oblast opravdu změnila, tak to byla rodinná politika: dětské skupiny, mikrojesle, vyšší slevy na děti, otcovská a mnohá další přijatá opatření.

Na závěr své činnosti ministři ČSSD a ANO přehlasovali lidovce a prosadili novou rodinnou koncepci. Přesto podle expertů na rodinnou péči stále možnost volby pro rodiny není taková, jakou by si zasloužily.

Jak podpořit rodiny I.

Jana Maláčová z ministerstva práce a sociálních věcí vysvětluje, že je čím dál složitější vůbec zjistit, komu všemu má státní rodinná politika pomoci. "V Německu si spočítali, že rodina se může vyskytovat ve 36 různých konstelacích," říká s tím, že debata o budoucnosti rodiny není jen českou specialitou, ale řeší ji všechny evropské země. U všech typů rodin by přitom měl stát mít ambici pomáhat.

Daňové trestání matek

Podpora rodin prostřednictvím daňových slev už je však na samém maximu, upozornila ekonomka think-tanku IDEA Klára Kalíšková. Třeba jen na třetí a každé další dítě tato vláda zvýšila slevu z 13 404 na 24 204 korun ročně. "Daňové slevy nepomáhají návratu žen do práce," podotýká Kalíšková. Slevy se totiž navážou po narození dítěte na mzdu otce a matka po rodičovské pak velmi těžko hledá práci přijatelnou nejen časově, ale i finančně. "Muž s nepracující ženou v domácnosti čelí efektivní daňové sazbě 23 procent. Když začne pracovat i žena, ta čelí efektivní sazbě 38 procent. To jsou ohromné rozdíly."

Jak podpořit rodiny II.

Robert Jahoda z Masarykovy univerzity oponuje, že daňové slevy možná nejsou příliš vysoké, jen nejsou šťastně rozděleny. A rozhodně ne všechny rodiny na tuto podporu dosáhnou, především pak ty chudé. "Podle posledních dat přes osm procent rodin nemá na tyto slevy nárok," říká Jahoda s tím, že pak je třeba je podporovat jinak.