Letošní léto bylo rekordní. V červenci proletělo českým vzdušným prostorem 90 tisíc letadel. "Svůj podíl na tom nesou i nízké navigační poplatky a vysoká kvalita služeb našich dispečerů," říká Jan Klas, generální ředitel Řízení leteckého provozu.

Řízení však působí i na poli výcviku navigátorů, pilotů a technického personálu. V současnosti se snaží prorazit na velkých trzích v Asii. Vyšší efektivitu a plynulost letecké dopravy nad Evropou by mohl v budoucnu zajistit projekt jednotného nebe Single European Sky.

Do roku 2035 by se měl podle odhadu objem letecké dopravy ztrojnásobit. Je to podle vás reálné?

Pokud bychom vycházeli z trendu posledního roku dvou, je ten odhad podceněn. Ale v letecké dopravě pozorujeme cyklický vývoj. Naše dřívější předpoklady se třeba nenaplnily, když v roce 2008 došlo k velkému poklesu, teď to jde zase strmě nahoru. Jde spíš o to, jestli ten systém takový provoz zvládne.

Kde jsou úzká hrdla?

Je řada míst v Evropě, kde se letecký provoz intenzivně reguluje a dochází tam ke zpožděním. Národní systémy mohou těžko reagovat na změny poptávky. Je asi šest míst v Evropě, kde se generují poměrně značná zpoždění.

Která místa to jsou?

V tuto chvíli bohužel sousední Německo, tradičně pak Francie kvůli sociálním problémům. Dost dlouho byly problémy také s Řeckem a Kyprem.

Nejsou potenciální rizika spjatá s regulacemi týkajícími se životního prostředí?

Leteckou dopravu tyto regulace neohrozí, unikátním způsobem pracuje na minimalizaci dopadů na životní prostředí. Třeba Airbus A380 je emisemi srovnatelný s letadlem, které je třetinové, ale o dvě generace starší.