Ruku tiskla umírajícím pacientům nesčetněkrát. Přední česká onkoložka Jana Prausová však není jen soucítící lékařka, ale i rázná žena, která pro svou kliniku a pro celou onkologii, a tím především pro pacienty, umí vybojovat maximum. Ne náhodou se v převaze ambiciózních mužů stala předsedkyní České onkologické společnosti. Za více než pětačtyřicet let praxe ví o posunech v léčbě rakoviny a o tom, kam směřuje moderní léčba, hodně.

Pamatujete si ještě na prvního pacienta, kterému jste musela říct, že zemře?

Ano. Pamatuji si celou řadu z nich, od první chvíle, kdy jsem v Motole po škole nastoupila, což bylo v roce 1981. Tehdy jsme si totiž byli vědomi toho, že jinde existují nové léky, které my nemůžeme používat. Měli jsme pouhých 200 tisíc devizových korun na rok na nákup zahraničních léků, což bylo hrůzostrašné. Jinde už dobře známá cytostatika na léčbu rakoviny se nám do tohoto limitu nevešla, takže jsme často ani léčbu nemocného nezahájili, protože by to nemělo smysl. To bylo hodně frustrující.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se