V socialistickém Československu měla obrovské štěstí. V létě 1970 a 1972 se jí podařilo vycestovat s rodiči do francouzského Nice, kde bydlela teta její maminky. Zadní sedadlo vozu Ford Cortina měla vyložené peřinami, aby si mohla i lehnout a jízdu na jeden zátah lépe zvládla. Přesto se Magdaleně Souček při vzpomínce na tyto cesty dodnes vybavuje stresující atmosféra, když se celá rodina blížila zpět k československé hranici.

"Dokonce mi naskakuje husí kůže. Vždy to bylo o tom, zda se vrátíme, nebo emigrujeme. A protože jsme se obvykle vraceli v noci, tak dodnes nerada jezdím za tmy," přiznává Souček. Když jí bylo devatenáct let, emigrovala spolu s rodiči do Velké Británie, kde požádali o azyl. O rok později se odstěhovala do USA a o deset let později se do Česka vrátila.

V současné době jako vedoucí partnerka společnosti EY v Česku a také na Slovensku, v Maďarsku, Chorvatsku, Srbsku, Slovinsku, Bosně a Hercegovině jezdí do těchto zemí tak dvakrát za rok. Na služební cesty míří také do hlavních měst zemí kolem 21. poledníku, což je teritorium, do něhož v rámci EY Česko spadá a které se táhne od severu po Kypr a Maltu. Navíc, protože cestování je její hobby, vždy ráda přijme pozvání dcery Anny. Společně navštívily třeba Čínu, Japonsko a Afriku.

"Dcera má mapu světa a na ní zapíchnuté špendlíky, kde už byla. Někdy koukne na nějaký volný prostor a navrhne, že bychom tam mohly vyrazit," vypráví. Kdekoli neopomene navštívit ty nejdůležitější památky. "Ale hlavně se toulám místem a nasávám atmosféru."

Patagonie: Poprvé na treku divočinou

jarvis_59b0028e498e27ac676d4776.jpeg
Foto: archiv Magdaleny Souček

Magdalenu Souček bývá vidět spíš na podpatcích, takže přiznání, že před túrou do Patagonie neměla ani bágl, ani turistické boty, nepřekvapí. Navíc není sportovní typ, maximálně v zimě lyžuje, ale pozvání své dcery neodmítla. "I když jsem z toho měla šílený strach."

Možná z toho důvodu se rozhodla perfektně připravit. S půjčenými trekkingovými holemi trénovala měsíc a půl. Chodila třeba v pražské Troji s báglem, v němž měla šest PET lahví s vodou, aby si vyzkoušela nošení zátěže.