Oproti starším kolegům má dnes mileniál, který jde na pracovní pohovor, jedno velké specifikum. Na internetu zpravidla zanechal mnohem větší otisk, a navíc ho začal vytvářet ještě v bouřlivých letech dospívání. To může způsobit různé potíže. Pořádně si "progooglovat" uchazeče o práci je dnes běžná náborová praktika, která může rozhodnout o výsledku pohovoru. "Když personalista dostane životopis, běžně si ověří uchazeče i prostřednictvím internetu," vysvětluje Zuzana Lincová ze společnosti Profesia.cz. Svou roli hrají veškeré informace, které se na internetu objevují. Od sociálních sítí přes blogy, videoportály jako YouTube až po zmínky v seriózních médiích.

"Lustrování" zájemců o práci nemusí být přitom nutně motivované snahou najít negativa. Mnohdy jde jen o pokus dozvědět se, kdo se vlastně skrývá za tváří nervózního absolventa. "Náboráři si na­příklad ověřují soulad mezi koníčky, které uchazeč uvede v životopise, a tím, jak se prezentuje na sociálních sítích," vysvětluje Lincová. Persona­listé se také mohou snažit odhadnout, jestli by uchazeč zapadl do kolektivu či se dokázal přizpůsobit firemní kultuře.

Přesto existují informace, které by uchazeč ve svém vlastním zájmu veřejně prezentovat neměl. Negativně působí zejména projevy výstředních či vysloveně extremistických politických názorů, ať už z řad pravice, či levice. "Ideální je nechat si své politické názory pro sebe a na sociálních sítích je neventilovat," vysvětluje Jitka Součková ze společnosti Grafton. Zatímco Facebook lze uzamknout či smazat, horší je to s blogy na zpravodajských serverech, které není vždy možné rychle odstranit.