Letos v létě jsem se na malou chvilku vrátila do dětství. A byl to sladký okamžik. Se synovcem a neteří jsme byli na výletě v centru Prahy a cestou domů jsme dostali chuť na zmrzlinu. Žádný problém, byli jsme v Jindřišské ulici, takže jsem rozhodla, že se vydáme do pasáže Světozor.

Vystáli jsme dlouhou frontu a objednali si točenou banánovo-jahodovou zmrzlinu. Po prvních dvou líznutích se mi po zádech rozlil zvláštní pocit. Ale moc hezky zvláštní. Vzpomněla jsem si, jak jsme s babičkou a mámou chodívaly právě sem na "buchtovou" zmrzlinu. Ani nevím, proč jsem jí tenkrát říkala "buchtová", protože teď mi náplň z babiččiných buchet vůbec nepřipomínala.