V kvíčovickém kovářství to vypadá, jako by se kyvadlo času zastavilo někdy v první republice. Od doby, kdy tady pracoval pradědeček současného majitele Jiřího Brože, se toho moc nezměnilo. Potomek kovářů z Domažlicka používá kladiva, se kterými vyráběl jeho předek, stejnou kovadlinu a na dlouhé hodiny se zavírá do dílny, jejíž stěny jsou začernalé od ohně.

"Toužil jsem po svobodném a kreativním životě. Stálo mi to za opuštění relativní jistoty," říká bývalý policejní důstojník Brož. Rodinnou tradici oživil ve 40 letech.