Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

Vzpomínky siouxského medicinmana Chromý jelen, které zaznamenal etnograf a spisovatel Richard Erdoes. Z konfrontace s "civilizací bílého muže" vychází svět indiánů jako ten rozumnější a perspektivnější. S čímž by nepochybně souhlasil i Bertolt Brecht, jehož Sto básní mám na nočním stolku také: "Co zbude z těch měst? Vítr, jenž jimi vál…" Proti skepsi si ordinuju Svlékání hadů Oldřicha Mikuláška, který uměl psát vášnivou poezii jako málokdo.

Máte nějakého mimořádně oblíbeného autora?

Moje kniha knih je od dětství Erbenova Kytice, každý rok si v ní přečtu dvě tři balady a žasnu, jaký úžasný stroj času sestrojil ten spořádaný a nudný archivář. Karel Jaromír vás přenese do pohanských časů, kdy světem bloudily polednice a obživlí umrlci, ve vodách přebývali vodníci a zavražděné panny křísili k životu kouzelní stařečci. Nedávno jsem si také znovu přečetl Chevallierovy Zvonokosy a překvapilo mě, jak se báječné erotické panoptikum po více než 55 letech změnilo na báječnou politickou satiru.

Erben a další autoři tedy způsobili, že jste dnes básník?

Můj život spíš ovlivnil fakt, že se ze mě stal náruživý čtenář. Díky soustavnému čtení jsem se téměř celý život živil tím, co mě baví − co lepšího se může člověku přihodit?

Čtete rád také verše současné, anebo se jim vyhýbáte?

Objevovat neznámé autory by bylo skvělé dobrodružství, kdyby člověk nemusel přelouskat sto průměrných knih, aby objevil jeden či dva talenty. A tak se raději vracím k láskám z mládí, nejúrodnější na geniální autory pro mě byla 60. léta, kdy vycházel Klub přátel poezie, řadu báječných titulů přinášela nakladatelství Odeon a Mladá fronta a také nejskvělejší literární magazín všech dob, Světová literatura.

jarvis_5982f218498e42eed8032d62.jpeg
Co čte spisovatel, básník a autor učebnic Jiří Žáček
Foto: archiv

Kterou knihu si ještě v tomhle životě musíte přečíst?

Ve studentských letech jsem si vypěstoval odpor k povinné školní četbě, a tak jsem minul třeba Dostojevského. Ale dohánět to, co jsem zmeškal, mě neláká. Raději se pustím do starých řeckých filozofů a dramatiků. Mezi nimi je tolik géniů, že mám dost čtiva na příštích sto let!

Kterou básnířku byste rád pozval na sklenku dobrého vína?

Napadá mě Marina Cvetajevová, ale ­poetky bývají příliš zaujaty samy sebou; asi bych dal přednost některé chytré čtenářce poezie, která by se ujala role múzy − s takovými se dá i moudře mlčet.

A s kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let, anebo rovnou přistát na pustém ostrově?

Mohu letět s kýmkoli, komu nevadí, že během letu usnu. A s kým ztroskotat? Nejraději s autorem, který je zkušený rybář, abychom neumřeli hladem. O čem bychom si povídali? Nejspíš o tom, kde vzít pár trosečnic, abychom na tom pustém ostrově nadobro nezpustli.