Vytlačují původní rostliny i živočichy, mění krajinu, přenášejí nemoci. Invazní druhy, v Česku například známý jedovatý plevel bolševník velkolepý, mýval nebo roztoč kleštík roznášející včelí mor mají neblahé důsledky pro přírodu i lidi. Dva čeští vědci Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nyní spolu se svými kolegy z patnácti zemí přišli s analýzou, která ukazuje, kde se cizí druhy usazují a jak se jim účinněji bránit. Zjištění týmu, vedeného britskou univerzitou v Durhamu, v červnu publikoval prestižní vědecký časopis Nature Ecology and Evolution.

Vědci studovali výskyt cévnatých rostlin, pavouků, mravenců, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců na 186 ostrovech a 423 pevninských oblastech po celém světě. A zjistili, že nejsnáze se nepůvodním druhům daří zdomácnět na ostrovech a na mořském pobřeží. Odtud se pak šíří dál.