Zahraniční dluh Česka stoupl v prvním čtvrtletí letošního roku o výrazných 1,128 bilionu korun na 4,656 bilionu. Téměř tak dosahuje výše ročního HDP, v poměru k němu představuje 97,7 procenta. Meziročně byl dluh vyšší o 1,425 bilionu. Za růstem stojí především vyšší zadlužení bank a vlády související s nákupy dluhopisů zahraničními investory. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

"Růst je spojen s masivním přílivem spekulativního kapitálu v prvním čtvrtletí letošního roku z titulu očekávaného konce kurzového závazku ČNB," sdělil hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. Režim intervencí ČNB ukončila letos 6. dubna.

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) uvedl, že výrazný růst je jen dočasnou událostí, která nebude mít dopad na veřejné finance. "Domnívám se a byl jsem spolupracovníky ujištěn, že ve třetím čtvrtletí nebude již státní dluh narůstat, ale měl by být dokonce nižší," uvedl.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda poznamenal, že meziroční růst zahraniční zadluženosti o 44 procent je nejvyšším údajem v historii Česka. Nárůst považuje za bezprecedentní, na svědomí ho má mohutná spekulativní poptávka zahraničních investorů po českých vládních dluhopisech, zejména krátkodobých. "V dalších čtvrtletích už podobně dramatický nárůst zahraniční zadluženosti ČR čekat nelze," dodal.

"Poprvé v novodobé historii ČR se zahraniční zadluženost, která roste nepřetržitě, čtvrtletí po čtvrtletí, od posledního kvartálu roku 2002, letos v prvním čtvrtletí přiblížila úrovni 100 procent hrubého domácího produktu. V uplynulých letech se přitom pohybovala v rozmezí od 60 do 75 procent HDP," dodal Kovanda.

Zahraniční zadlužení bankovního sektoru, který zahrnuje i závazky ČNB, tvoří 40,8 procenta celkové zadluženosti. Závazky vládního sektoru se podílejí na celkovém zahraničním dluhu 26 procenty.

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 65,7 procenta. Zbývajících 34,3 procenta tvoří závazky veřejného sektoru, kam patří závazky vlády, soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Zahraniční dluh Česka stoupá vytrvale. Přes bilion korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony na konci roku 2014. Čtyři biliony pokořil letos.

Investiční pozice, tedy rozdíl mezi úhrnnými aktivy a pasivy, letos v prvním čtvrtletí zvýšila schodek o 41,4 miliardy korun na 1,217 bilionu korun. Meziročně je schodek nižší o 148,4 miliardy korun a ve vztahu k HDP představuje 25,5 procenta.