Mnoho českých měst hospodaří s pozemky, které jim před téměř třiceti lety svěřil do péče stát. Ten dnes ovšem tvrdí, že navzdory tomu některá města získala pozemky neoprávněně a měla by je vrátit. Patří mezi ně i Semily, ležící na severní hranici Českého ráje.

Obecní pozemky pod bytovými domy nařídil jejich zastupitelům převést zpět do rukou státu verdikt Krajského soudu v Hradci Králové i soudu Nejvyššího. Vypadalo to, že město přijde o desítky milionů korun. Minulý týden ovšem do hry promluvil Ústavní soud a postavil se na stranu obcí.

Města získala pozemky na základě zákona z roku 1991. Aby si obce mohly pozemky ponechat i nadále, musely dokázat, že už tehdy s nimi aktivně hospodařily. To se ale v některých případech nepodařilo. "Ústavní soud nyní zvrátil rozhodnutí nižších soudů, které odebíraly obcím majetek, s nímž nakládaly už od devadesátých let," shrnuje nejnovější nález Jan Farský (TOP 09), bývalý starosta města Semily, který se legislativou k celému problému zabývá.

Nejasné vlastnictví

1991 – Města získávají od státu pozemky a stavby. Následně prodávají nebo pronajímají část pozemků vlastníkům domů, které na nich stojí.
2000 – Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích říká, že pokud obce drží pozemky neoprávněně, měly by je vydat zpět státu. Ten je bezplatně převede na vlastníky domů stojících na těchto pozemcích.
2012 – Stavební bytové družstvo Semily podává podnět ÚZSVM. Ten město žaluje o určení vlastnického práva ke dvěma pozemkům.
2015 – Krajský soud v Hradci Králové rozhoduje, že vlastníkem pozemků je Česká republika. Později to potvrdí i Nejvyšší soud.
2017 – Ústavní soud vyhovuje stížnosti Semil a předchozí rozsudky ruší.

S žalobou na obec Semily původně přišla stavební bytová družstva. Usilovala o získání pozemků, na nichž stojí bytové domy, které spravují. Pokud by soud prokázal, že v devadesátých letech město získalo pozemky neoprávněně, stát by jejich vlastnictví na bytová družstva bezplatně převedl. To vyplývá ze zákona o majetku České republiky z roku 2000.

"Jestliže si obce zapsaly vlastnické právo k majetku a nesplnily přitom podmínky stanovené zákonem, bylo možné podat žalobu na určení vlastnického práva státu k takovému majetku," odůvodňuje žalobu Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podle jeho mínění města s dotčenými pozemky v minulosti nehospodařila, protože už na nich byly postavené domy. U ústavních soudců však ÚZSVM s tímto argumentem neobstál.

Semily na základě zákona získaly v devadesátých letech téměř tisíc pozemků, a to nejen těch zastavěných bytovými domy. Zastupitelé města se obávali, že nedokážou prokázat vlastnické právo k žádnému z nich a budou je muset státu postupně vydat. "První žalobou se stát domáhal tří pozemků. Druhou žalobou, která následovala po rozhodnutí Nejvyššího soudu, si stát nárokoval dalších 20 pozemků," popisuje Radim Šimůnek z městského úřadu města Semily.

Kromě ztráty majetku by prohra sporu pro město znamenala také problémy s vlastníky pozemků, kterým je v minulosti prodalo, a vrácení státních i evropských dotací ve výši 20 milionů korun.

Podmínkou pro získání financí na výsadbu zeleně, vybudování dětských hřišť a cyklostezky totiž bylo vlastnické právo města k dotčeným pozemkům. "V devadesátých letech vše proběhlo za aktivní součinnosti dosavadního vlastníka, tedy státu. Ten navíc obce celou dobu utvrzoval v tom, že majitelem skutečně jsou. Uvedeno to bylo například v kupních smlouvách na další pozemky, které s tímto majetkem sousedí. Když se město jednou stalo vlastníkem, neměl by stát tento stav měnit a narušovat právní jistotu zúčastněných. Navíc se po desetiletí o tyto pozemky vůbec nezajímal," míní Ondřej Chmela, advokát ze společnosti Deloitte, který Semily ve sporu zastupoval.

Jenom mezi roky 2011 a 2015 vedl stát s městy více než 170 sporů o nemovitosti v hodnotě stovek milionů korun. Nález Ústavního soudu má zásadní význam pro obce v podobné situaci. Mohou totiž využít argumenty Ústavního soudu.

Podobným žalobám čelí například město Brno. Pře se o pozemky pod bytovými domy, dálnicemi a přilehlou zelení. Na rozdíl od Semil nemá důkazy o tom, že s pozemky v minulosti reálně hospodařilo.

"U zastavěných pozemků na území města Brna je vyloučeno prokázání reálného hospodaření. Je možné se domnívat, že Semily měly doklady bývalého národního výboru. Brno tyto dokumenty nemá. Faktické hospodaření s majetkem vykonávaly národní výbory, které ze zákona zanikly," dodává mluvčí města Brna Filip Poňuchálek.

Související