Zákon, který přináší téměř čtyři sta novinek v oblasti daní, je definitivně schválený a začne platit 15 dní po vyhlášení ve Sbírce zákonů. To ale neznamená, že všechny změny budou moci daňoví poplatníci ihned využít. Na některé si budou muset počkat až do příštího roku. Novela totiž obsahuje 34 přechodných ustanovení, která praktickou aplikaci jednotlivých paragrafů rozsévají do různých termínů.

Čekání na některé novinky v dani z příjmů nebo v DPH se tak znovu protahuje. Podle původních plánů ministerstva financí totiž měly platit už od letošního ledna. Jenže novela se v parlamentu zasekla. Zdržely ji dohady v koalici ohledně výjimek z elektronické evidence tržeb nebo přetahovaná mezi sněmovnou a Senátem o osvobození pozemků od DPH. A tak se nestihl ani náhradní termín účinnosti − 1. duben. Teď už je novela definitivně schválená, koncem dubna ji podepsal prezident, začátkem května připojil svůj podpis také premiér. K dovršení legislativního procesu chybí už jen zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Ministerstvo financí, které je autorem novely, nyní tlačí na načasování jejího vydání tak, aby nabyla účinnosti od 1. července. "Tento termín je z pohledu daňových subjektů nejpříznivější − například v oblasti DPH," vysvětluje mluvčí resortu Kateřina Vaidišová. A zřejmě není nereálný. Během tohoto týdne by měl z parlamentu odejít na ministerstvo vnitra publikační příkaz, který je posledním krokem na cestě k vydání zákona.

Od července by měl vzniknout blacklist nespolehlivých osob. Dostane se na něj ten, kdo neplatí daně nebo nekomunikuje s úřady.

A na co by se tedy mohli daňoví poplatníci těšit už od července? "Okamžitou účinnost mají změny, které z principu věci nemají komplikované dopady na účetní a daňové agendy nebo jsou pro poplatníky vítané," říká daňová poradkyně společnosti KODAP Ivana Krešne. Ihned poté, co zákon vstoupí v účinnost, chce například finanční správa spustit blacklist nespolehlivých osob. Na něm se ocitne každý, kdo bude v podezření, že neplní vůči státu své daňové povinnosti nebo nekomunikuje s finančními úřady. "Podle novely zákona o DPH status nespolehlivé osoby může člověk získat buď přímo ze zákona o DPH, tj. při ukončení registrace plátce DPH, který je v okamžiku zrušení registrace nespolehlivým plátcem, nebo na základě rozhodnutí správce daně v případě osob, které nejsou v daném okamžiku plátci DPH a naplní kritéria stanovená pro nový institut nespolehlivosti," popisuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Konkrétní kritéria ředitelství zveřejní, jakmile novela vstoupí v účinnost. Po technické stránce už je na spuštění seznamu vše připraveno. Na webu ministerstva financí už je nachystaná i záložka, pod kterou bude nový blacklist přístupný.

Nový seznam by rozhodně neměl uniknout pozornosti firem. Pokud totiž budou obchodovat s podnikatelem na blacklistu a ten pak do státní pokladny neodvede DPH, mohou daňoví úředníci vymáhat dluh na nepoctivcových obchodních partnerech.

Plnou parou vzad

Jiné novinky z balíku daňových změn bude možné využít i zpětně. Tak například i za první půlrok letošního roku budou moci nárokovat rodiče vyšší daňovou slevu na děti. Tu novela zákona o dani z příjmu zvedá u druhého dítěte ze 17 004 na 19 404 korun a u třetí a každé další ratolesti z 20 604 na 24 204 korun ročně. Rozdíl bude jen v tom, že zatímco v měsících od účinnosti zákona, tj. nejspíš od července, uvidí rodiče novou výši slevy přímo na své výplatní pásce, za první půlrok letošního roku jim mzdová účetní dopočítá slevu v rámci ročního zúčtování daně.

Některými paragrafy se mohou podle ministerstva financí daňoví poplatníci řídit už nyní − ačkoliv novela ještě nevyšla ve Sbírce zákonů. Týká se to takzvané paušální daně, což je dohoda mezi finančním úřadem a podnikatelem na konkrétní výši daně na rok dopředu. Zatímco doposud mohli o tuto dohodu usilovat pouze podnikatelé, jejichž příjmy za poslední tři roky nepřesáhly pět milionů korun ročně, balíček daňových zákonů okruh potenciál­ních žadatelů rozšířil i na podnikatele, které kromě byznysu živí i příjmy ze zaměstnání.

Háček je ale v tom, že novela počítá s tím, že si zájemci o stanovení daně paušální částkou pro rok 2017 o něj požádají do konce května. Tento termín je podle ministerstva financí už nezměnitelný. "Termín do konce května 2017 vyplývá z přechodných ustanovení novely. Jelikož se jedná o zákon, ministerstvo financí nemůže termín svým rozhodnutím posunout na pozdější datum," upozorňuje Vaidišová. Proto resort už nyní vyzývá zájemce o paušální daň, aby bez skrupulí do konce května posílali své žádosti. Vzhledem k nešťastnému načasování ovšem nelze očekávat, že by se z paušální daně letos stal hit. "Pro rok 2017 se bude zřejmě jednat o 'mrtvé' ustanovení − bez efektivní možnosti praktické aplikace," obává se konzultantka společnosti KPMG Jana Fuksová.

Jen pro dobrovolníky

Další zpětně účinnou novinkou, kterou přináší daňový balíček, je návrat slev na děti a na manželku pro podnikatele využívající výdajové paušály. Uplatnit slevy za celých 12 měsíců letošního roku ale budou moci jen ti, kteří o to budou stát. Návrat slev totiž nebude zadarmo. Zákonodárci ho svázali se snížením maximální hranice příjmů, z níž se výdaje vypočítávají, na polovinu − ze současných dvou milionů korun na jeden milion.

Od roku 2018 už nové − nižší − stropy budou muset využít všichni podnikatelé uplatňující výdaje paušály bez ohledu na to, zda zároveň využijí slevu na manželku a na děti, či nikoliv.

Podnikatelům s paušály se vrátí slevy na děti a na manželku. Neznamená to ale, že na daních ušetří. Slevy stát nerozdává zadarmo.

Až od ledna příštího roku se rozšíří také spektrum zaměstnaneckých benefitů, které si firmy mohou odečíst z daní. Přibýt k nim mají knihy. Stejný odklad dostalo zavedení 15procentní srážkové daně na příjmy ze zaměstnání malého rozsahu do 2500 korun měsíčně. A počkat si daňoví poplatníci budou do ledna muset i na nasazení novinek v odepisování majetku nebo ve zdanění příjmů neziskových organizací, tedy v oblasti, kde daňoví poradci očekávají největší problémy s aplikací. Ministerstvo financí totiž nová pravidla svázalo se zdaňovacím obdobím poplatníka, nikoliv s kalendářním rokem, jak bývá u daní obvyklé. "Rozšířený předmět 19procentní srážkové daně z úrokových příjmů neziskových organizací a společenství vlastníků jednotek se uplatní až na příjmy vzniklé od prvního dne prvního zdaňovacího období poplatníka započatého po účinnosti novely. To klade zvýšené nároky na banky a spořitelní a úvěrní družstva, které by měly nově u vybraných subjektů zjišťovat, jaké mají zdaňovací období," vysvětluje partner společnosti KPMG Ladislav Malůšek.

Změny čekají i sdružení podnikatelů z řad fyzických osob, tedy ty, kteří se snaží administrativu spojenou se založením firmy obejít tím, že se pro podnikání spojí. Novela ruší pravidlo, podle kterého se spojením s plátcem DPH stali všichni členové sdružení také automaticky plátci této daně. Přijdou tak o možnost žádat od státu daňové vratky. Na přizpůsobení se změnám ale dostala sdružení od zákonodárců bezkonkurenčně nejvíc času − až do konce roku 2018. To by po téměř třech letech od chvíle, kdy ministerstvo financí předložilo první verzi novely vládě, mělo udělat za balíkem daňových změn definitivní tečku.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Související