Význam Číny nelze přeceňovat, avšak ani podceňovat. Posledních třicet let někteří experti periodicky varují před údajně fatálními problémy čínské ekonomiky, ale k žádnému kolapsu tam zatím nedošlo. Někdejší raketový růst sice poněkud zvolnil, země však stále drží obrovské devizové rezervy a je schopná čelit tržním výkyvům. Analytici, kteří ustavičně věští zhroucení čínského hospodářství, se přitom poněkud znevěrohodnili tím, že americkou finanční krizi nedokázali předpovědět ani tehdy, kdy už propukla.
Na druhou stranu ale ohlašovaná tsunami čínských investic do Česka zatím nedorazila. Přišla jen vlnka, zcela marginální ve srovnání s astronomickými částkami, které Čína investovala jinde. Podobné to bude s investicemi ve výši 60 miliard korun, o nichž agentura CzechInvest nyní jedná se 14 čínskými společnostmi z automobilového, elektrotechnického a kovodělného sektoru. Některé se patrně neuskuteční, jiné až za mnoho let. Čínský investiční apetit se obecně snižuje a jednání s Číňany jsou pro nás vždy složitá, protože jde o odlišnou kulturu, kde čas ubíhá jinak. Ve srovnání s USA či zeměmi Evropské unie má Čína také odlišný politický systém, ale jinak tam panuje tvrdý kapitalismus. Investice proto přijdou, až Číňané usoudí, že je to pro ně výhodné. A bude to stejné jako se západními investicemi − některé přinesou úspěch, jiné nikoliv. Například kopřivnickou Tatru převzali Američané dokonce dvakrát, a pokaždé to skončilo průšvihem. Německý Siemens zavřel pražskou továrnu na výrobu kolejových vozidel, působení Američanů v Letu Kunovice přineslo katastrofu, automobilku Avia přizabili Korejci a dorazili Indové. Tyto příklady neznamenají, že bychom se měli zahraničních investic štítit, jen od nich nelze čekat zázraky.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 30 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později