Řídicí systémy firmy ZAT ovládají palivové tyče v jaderných reaktorech, mají na starosti chod uhelných a vodních elektráren téměř v 60 zemích světa nebo dohlížejí na provoz na železnici. ZAT vznikl jako vývojové středisko příbramských uranových dolů a letos slaví 55 let existence. Vladislava Česáková se jeho řízení ujala v roce 2002. Vystudovaná kybernetička do společnosti vnesla manažerské schopnosti získané ve vlastní firmě i během působení v zemědělském družstvu. Většinu tržeb ZAT, které se pohybují kolem 700 milionů korun ročně, tvoří zakázky pro jadernou energetiku. Přesto se vedení firmy už před deseti lety rozhodlo, že sázet výhradně na jádro by bylo příliš riskantní.

Vystudovala jste kybernetiku na plzeňské Vysoké škole strojní a elektrotechnické. Proč jste si vybrala právě tento obor?

Mí rodiče jsou oba technici, takže jsem se rozhodla jít na techniku. Bylo tam hodně matematiky a fyziky, což mě vždycky bavilo víc než dějepis nebo přírodopis. Bylo tam velmi málo elektriky jako takové, takže klasické elektrotechnické vzdělání nemám. V ročníku nás bylo asi 140 a z toho 20 holek.

Zůstaly některé z vašich spolužaček v oboru?

Moc ne. Hodně z nich studovalo počítače a pár v oboru pořád pracuje. Jedna kolegyně učí techniku a matematiku. Ale žádný klub nemáme.

Pak jste pracovala v plzeňské Škodovce v Doudlevcích. Byla to náhoda, nebo váš záměr?

Pracoval tam otec, takže to bylo normální. Tehdy ve Škodovce pracovalo 20 tisíc lidí. Kdo bydlel v Plzni, dělal tam. Já jsem ale z Doudlevců velmi rychle odešla a šla jsem do jiné části Škodovky, kam jsem chodila programovat počítače. To už byl obor, který jsem studovala. Tam jsme dělali automatizaci strojů, například lisů na pneumatiky.

V životopise nezmiňujete období let 1987 až 1990, o kterém jsem předpokládal, že jste byla na mateřské dovolené.

Kdepak. Na Plzeňsku bylo v té době jednotné zemědělské družstvo Komorno, takové západočeské Slušovice. Oni prodávali na Západ mikroskopy a měli za to devizy. To JZD mělo i výpočetní středisko a vymysleli si, že by založili software house a že by se sem dovážely osobní počítače z Německa. U nás v té době byly počítače TNS, které vyráběli ve Slušovicích a stály půl milionu. Z Německa se to ale dalo přivézt za sto tisíc. Takže je napadlo, že by dováželi počítače a my bychom jim s kolegou psali programy. Tehdy nejvíc frčely mzdy a takové úkoly, co dnes běžně dělají outlookové služby, spíš databázové systémy.

U nás tehdy byly slušovické počítače TNS, které stály půl milionu. Z Německa se ale daly počítače přivézt za sto tisíc.

Já tomu říkám podnikatelská přípravka, protože jsme se domlouvali se zákazníky, dodávali jsme jim produkty, programovali jsme je, pohybovali jsme se v byznysovém prostředí. JZD ale mělo velmi vysokou režii, takže když přišla revoluce, každý, kdo uměl programovat, to byl firmám schopen dodat za desetinu toho, co my. Tak jsme se dohodli, že tento byznys zrušíme, a založili jsme firmu Easy Control. Prvotní produkt už jsme měli.

Jak to fungovalo?

Fungovalo to docela dobře. Z JZD jsem věděla, co je to smlouva, uměla jsem ji napsat, věděla jsem, co je to obchodní jednání se zákazníkem, co to znamená něco dodat. Postupně jsme tu firmu vybudovali, měli jsme 15 lidí a 30 milionů obrat a živila nás zejména automatizace na drahách, což děláme dodnes. Automatizovali jsme provozy v kaolinkách, cihelnách, dlaždičkárnách, dělali jsme zajímavé aplikace v divadlech, například řízení tahů pro muzikál Dracula na pražském Výstavišti. Kulisy v divadle visí na takových lanech a z regulačního pohledu je to celkem složité, protože se musí stejně pohybovat, musí se ve stejnou dobu zastavit, není to prostě triviální věc. Dělali jsme i pro plzeňský pivovar.

Proč jste firmu prodali?

Bylo nás pět majitelů a začali jsme mít problémy s vizí. Původně nás spojoval společný záměr firmu rozjet a rozvinout, což jsme dokázali. Ale najednou jsme řekli, dobře, ale co teď? Každý jsme měli jinou představu a v té době se úplně náhodou naskytla příležitost prodat firmu společnosti ZAT. S ostatními majiteli jsme se domluvili, že by to bylo nejčistší ukončení naší spolupráce.

jarvis_591c41fa498e1490592d3505.jpeg
Průmysl 4.0 jsem studovala už před čtyřiceti lety, není to pro mě nic nového, říká Vladislava Česáková.
Foto: Libor Fojtík
reklama
Přeposlat
Diskuse

Nejnovější

Oblíbení Steva Jobse

Když Steve Jobs představoval v lednu 2007 první iPhone, bylo to dechberoucí divadlo. Bez nadsázky. Díval jsem se na záznam minulý týden, když Jobsův... více
Notebook miloše čermáka 21.09.2017

Poslední zpráva ze sondy Cassini

V atmosféře Saturnu skončila mise americké sondy Cassini, která od roku 2004 kroužila kolem této planety a zkoumala i její okolí. S použitím zbytků... více
Foto týdne 21.09.2017

Zachyceno v sítích

@plutarchos46 Gambling se má zakazovat, ne podporovat. Degradace všech včetně státu a vyhozené peníze. Ekonom 37 Číslo týdne Komentář Josefa Pravce:... více
Zachyceno v sítích 21.09.2017

Místo každoroční hádky o peníze potřebuje pošta jasný plán své modernizace

A je to zase tady. Oblíbená hra státu s Českou poštou, kolik by měl erár do podniku dosypat peněz.... více
číslo týdne 21.09.2017

Favorité voleb? Oportunisté, migranti a lháři

Češi si v příštích měsících projdou dvojím hlasováním, které zásadně ovlivní budoucnost země. Co vypovídají současné nálady voličů o vývoji v Česku... více
Zachyceno v sítích 21.09.2017

Jako "Doma" v Home by Unic

Šéfkuchař nové restaurace v centru Prahy sází na tradiční českou kuchyni. Tu se snaží představit v moderní podobě a z farmářských surovin tak, aby... více
Restaurace 21.09.2017

Vážení čtenáři

V průběhu roku netušíte, s jakým rozpočtem vlastně můžete nakládat. Zda vám přijdou peníze na prémie učitelům, nebo budete muset někoho propustit.... více
Editorial 21.09.2017

Bez ministryň to nepůjde. Nová vláda by měla ženám dát jejich podíl na moci

Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že zastoupení žen nejlépe podpoří, když jde stát příkladem. To... více
Tečka davida klimeše 21.09.2017

Z odškodňování ovocnářů za loňské mrazy zatím nejvíce těží Agrofert. Bere přes desetinu všech dotací

Vláda minulý rok vyčlenila 133 milionů na... více
Další témata 21.09.2017

Jaderné velmoci se nukleárních zbraní nechtějí vzdát a dávají na ně 100 miliard dolarů ročně

Použití jaderných zbraní hrozilo a hrozí... více
Další témata 21.09.2017