Kterou akci na letošním Světě knihy si určitě nenecháte ujít?

Už teď vím, že čtvrteční přednášku Matthewa Jockerse ve vzducholodi Gulliver o tom, že bestseller se dá vypočítat, ani prohlídku Černínského paláce s Markem Tomanem z pracovních důvodů nestihnu. Další večery v Gulliverovi už bych si nechtěl nechat ujít. Setkání Johna Boynea, autora Chlapce v pruhovaném pyžamu, a Uriho Orleva, spisovatele, jenž přežil holokaust a dostal Andersenovu cenu, ovšem považuji za opravdu historickou událost, kde prostě být musím. Odehraje se na nádraží Praha-Bubny, odkud vyjížděly za války transporty.

Kterou knihu si určitě na letošním Světě knihy musíte koupit?

Jako řadový návštěvník jsem si vždy na Svět knihy bral omezenou hotovost. A po hodině běžel do bankomatu a po další hodině definitivně pryč, protože jako knihomil si prostě nemohu v té skvělé nabídce pomoci. Teď budu na Výstavišti celé čtyři dny, a navíc jsme výrazně rozšířili možnosti bezhotovostních plateb. Zatím promýšlím strategii, jak nepřijít o několik měsíčních platů. Lepší, než že budu zapomínat peněženku doma, mne zatím nenapadá.

Kterého oficiálního hosta Festivalu určitě nesmíte zmeškat?

Chtěl bych být u toho, až bude Corinne Hofmannová uvádět svůj vlastní příběh, příběh Bílé Masajky, na filmovém plátně letního kina. Marca Pastora, španělského autora detektivek, který sám pracuje na forenzním policejním oddělení, bych chtěl také stihnout.

Kterou autorku byste rád pozval na čaj o páté?

Osmělím­­-li se, což nemám, bohužel, příliš v povaze, rád bych si s Kateřinou Tučkovou vyjasnil souvislost Žítkovských bohyní a čarodějnických procesů, které se odehrály u nás v podhůří Jeseníků. Francouzky Karine Tuilové bych se rád zeptal na to, proč se její román jmenuje Bezstarostnost, když ani trochu bezstarostný není.

A s kterým autorem byste na veletrhu rád zašel na skleničku dobrého vína?

Letos máme na veletrhu Literární vinárnu Bogdana Trojaka, kde se vždy ve tři hodiny potká vinař se spisovatelem. Budou to tzv. vinaři autentisté, ti, kteří používají minimum chemie, autory vybírá Bogdan. Rád bych se alespoň jednoho takového setkání zúčastnil, nestihnu­­-li to, na sklenku vína bych pozval polské autory v čele s Mariuszem Sczygielem. Oni tam u nich moc dobrého vína nemají. Pro polskou kulturu obecně mám slabost a štve mě, jak jí u nás chybí uznání, které se naopak dostává ve velké míře české kultuře v Polsku. Na to, jak tuto "nespravedlnost" vnímají oni, bych se jich rád zeptal.

jarvis_59020651498e0baf809d29aa.jpeg