Český paradox: všichni dávno víme, kde jsou místa s největší koncentrací sociálních problémů. Ať se podíváte na tabulky nezaměstnanosti, počtu exekucí či platů, pořád jsou to severní Čechy a severní Morava. Fakt, že problémová místa téměř přesně kopírují oblast bývalých Sudet, není náhoda. Důvody si umí doplnit průměrný středoškolák.

Zarážející je, a to je ten paradox, naše neschopnost situaci změnit. Přestože to víme desítky let, nic s tím nenaděláme.

Součástí onoho paradoxu je, že stát má tuny plánů, bohulibých nápadů, dotací, úlev a projektů, ale k místním lidem jejich plody jaksi nedoputují. Mezi reálným životem, kam patří i špatné vzdělání, neschopnost či nechuť najít práci, drogy, dluhy a exekuce, a velkými tezemi politiků zeje obří vzduchoprázdno.

Netvrdím, že v Ekonomu známe ideální řešení. Což neznamená, že bychom na situaci neměli upozornit. Je zřejmé, že volný trh věc nevyřeší. Jestli mají existovat dotace či nějaká forma podpory, není pro ně lepší místo než bývalé Sudety. Klíčové je vymyslet, jak to udělat, aby z velkých plánů byl i reálný užitek. Aby Sudety nebyly naše ostuda.

Citát týdne

Jak se dlouho pohybuji ve světě piva, zejména v zahraničí, jsem čím dál víc přesvědčen, že české pivo je nejlepší na světě. Budvar si zaslouží podstatně více, abychom hráli výraznou roli na top deseti dvaceti trzích.

Petr Dvořák
Někdejší mezinárodní ředitel značky Pilsner Urquell ve společnosti SABMiller, který od května nastoupí na post šéfa Budvaru.