Jaké knihy teď máte na nočním stolku?
Nemám noční stolek, knihy, které čtu, leží na mém pracovním stole, neb pracuji v ložnici, mít ateliér se dnes ilustrátorovi nevyplatí, bohužel. Díky tomu mám teď na stole například Kafkovu korespondenci a publikaci s fotografiemi staré Prahy. Asi lze uhodnout, na čem tedy pracuji, když se ráno přemístím z lůžka ke stolu: ilustruju životopis Franze Kafky, který pro mladé čtenáře napsal Radek Malý.
Máte zvláště oblíbeného spisovatele?
Oblíbenců mám mnoho. Ráda postávám před jednou z našich pěti knihoven, postávám a hledím na hřbety, pak něco vytáhnu a začtu se. Ale častokrát spíše zaprohlížím, pokud smím tenhle patvar použít. Máme spoustu knih o umění, a tak listuji, civím, obdivuji, dumám. Baví mě, jak tytéž věci, reprodukce uměleckých děl, ale i beletrie, předávají své sdělení naprosto různě, a to v závislosti na mém věku, rozpoložení, denní době − a tak dále… Vždyť to znáte.
Co jste četla, když jste byla malá holka?
Milovala jsem Odyssea. Dědeček mi vyprávěl jeho příběhy, s antikou jsem se pak brzy seznámila sama díky převyprávěním Eduarda Petišky. Staré řecké báje a pověsti byly knihou, která se do mě otiskla tak, že dodnes většina mých ilustrací i textů jsou mýty, legendy, báje, pověsti a historie.
Kterou knihu určitě v tomhle životě ještě musíte stihnout?
Je mi hrozně líto, že kvůli práci nestíhám číst beletrii. Těším se, že jednou zasednu na chalupě pod stromem a doženu to zpoždění. Vždyť já se nedostala třeba ani k Orhanu Pamukovi… Taky mě láká Michel Faber.
Existuje literární postava, s kterou byste se ráda potkala "naživo", nejen na papíře?
Jako studentka jsem četla román Tajemný Etrusk od Miky Waltariho. Turms, obdařený schopnostmi skutečného svatého krále, sám sebe nezná, skládá svůj obraz postupně. Dotykem je schopný proměnit předmět ve zvíře, schopný vyvolat blesk i bouři a přitom tápe životem, neví, proč tu je. S ním bych chtěla strávit víc než jen chvíli. Chtěla bych s ním projít tehdejší svět, proplout Středomořím a skončit tu pouť v Toskánsku.
A s kým byste chtěla "proplout" současný svět? Existuje autor, s kterým byste si vydržela povídat třeba deset patnáct hodin v letadle?
Občas létám na Dálný východ, tak vím, že ta cesta je k nepřežití. A tak bych pozvala na víno přímo do letadla Jaroslava Haška. Jednou skleničkou by to určitě neskončilo. Letěli bychom nad Sibiří a já bych poslouchala jeho historky, dokud by se mu nezamotal jazyk. Pak bychom ho vynesli z letadla, uložili na tatami a čekali s vyprošťovacím panákem saké.
