Když můj kolega a vzácný přítel Jan Farský přišel ze své abnormálně transparentní domoviny, z města Semily, do Poslanecké sněmovny, způsobil ostříleným bardům drobný šok. Do volebního programu své strany prosadil bod o "zveřejňování smluv". Na tom by ještě nebylo nic divného, volební programy už snesly i mnohé jiné šílenosti. Ale co se nestalo - tenhle "mladý cucák" s nevinným výrazem to se změnou starých dobrých pořádků myslel vážně. Chápete? On myslel vážně to, že by měla mít veřejnost  přehled o utrácení peněz ve veřejném sektoru! To byla revoluční drzost a každému mazákovi bylo jasné, že z takového nesmyslu musí ten skautský blázen brzy vystřízlivět.

Však mi si ho, kluka zpovykaného, zpracujeme... Jenže... Nezpracovali. A o nějakých pět let později, po nekonečných diskusích s poslanci, senátory, členy vlády, starosty a hejtmany, se podařilo porodit zákon. Jan Farský si své dítě představoval sice trochu jinak - silnější, statnější, chytřejší a dokonalejší, ale rodilo se v těžkých podmínkách válečného pole. Tam se člověk musí spokojit i s málem. Kompromisy, ústupky, přemítání o tom, kde je hranice možného, aby daný zákon plnil svůj základní smysl. Ale povedlo se. Přese všechno, přes různé odklady a neustávající torpédování, začal zákon platit.

Co pozná obyčejný člověk

A všechny argumenty proti němu se náhle ukázaly jako ubohé. Časová náročnost pro úředníky? Už o tom nikdo nemluví. Nemožnost anonymizace? Pouze technická záležitost, snadno překonatelná. Spokojenost bezpečnostních složek státu, nejzásadnější protikorupční norma v polistopadových dějinách. A stejně... Je to tady zase. Hledání důvodů, koho a proč vyjmout, komu udělit privilegium utajovat uzavřené smlouvy... Tu národní podnik, tu městské a krajské firmy. Koalice se na společném postupu k navrženým výjimkám zatím stále nedohodla. Ve čtvrtek budou o stanovisku ke každé z nich jednat členové ústavně-právního výboru sněmovny. Stále hrozí, že poslanci o nich budou hlasovat "nadivoko". Takové hlasování může dopadnout jakkoliv.

A proč to všechno? Směšná argumentace obyčejným člověkem, který se stejně ve smlouvách nevyzná, obchodním tajemstvím či administrativní zátěží. Všichni přitom víme, že důvod je jediný - mít alespoň někde prostor k našim malým českým tajnostem, k naší české politice v malém, ve které je možné všechno a nic. Nepřipusťme to, prosím. Nenechme se obelhat, nebuďme pohodlní a zastaňme se zásadní zákonné normy, jejíž dopad na kultivaci našeho demokratického prostředí byl zcela zásadní.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru