Oceňovaný srbský režisér Emir Kusturica se netají obdivem k někdejšímu uruguayskému vůdci Josému Mujicovi. O levicovém politikovi, který byl v letech 2010 až 2015 uruguayským prezidentem, nyní Kusturica natočil celovečerní dokumentární film.
Pojmenoval ho The Last Hero, neboť sám Mujicu vnímá jako „posledního hrdinu“.
Podle agentury AFP Kusturica nedávno pořídil poslední záběry na Mujicově zchátralé farmě.
Filmař projekt označuje za vyvrcholení svého celoživotního obdivu k latinskoamerické levici. Té už dnes podle Kusturici zbývá málo hrdinů. „Jsem rozený idealista,“ pravil režisér, jenž v minulosti dvakrát obdržel Zlatou palmu, tedy hlavní cenu na festivalu v Cannes.
“Vyvinul jsem si zvláštní pohled na svět spojený s lidmi, které jsem obdivoval od dětství, od Che Guevary po Fidela Castra,“ sdělil Kusturica.
Protože o kubánských revolucionářích ale nic natočit nestihl, zaujal ho Mujica. „Když jsem slyšel o prezidentovi, který i ve funkci jezdí s traktorem a dělá domácí práce, usoudil jsem, že je to můj člověk. A měl jsem pravdu,“ dodává Kusturica.
Letos jedenaosmdesátiletý Mujica na sebe upoutal pozornost tím, že i v době svého prezidentství jezdil ve starém Volkswagenu Broukovi a většinu svého platu věnoval na charitu.
Ve funkci prezidenta Uruguaye, tedy malé země vklíněné mezi Brazílii a Argentinu, vytrvale kritizoval kapitalismus a konzumní způsob života, a to i v OSN nebo na mezinárodních summitech. Bojoval za legalizaci prodeje marihuany, potratů či sňatků lidí stejného pohlaví, které pak v Uruguay skutečně povolili. Uruguayci mu říkali El Pepe – a to jeho obdivovatelé i jeho kritici.
Těch přitom nebylo málo, jak připomíná agentura AFP. Podle levicových kritiků Mujica nesplnil své sliby a neprovedl například reformu vzdělávání. Jiní mu vyčítají, že během jeho vlády v zemi vzrostla zločinnost. A další Mujicovi připomínají jeho minulost, kdy byl sám členem vojenské skupiny.
„Některým lidem v Uruguayi se to, co dělal, nezamlouvalo. Což je přirozené,“ říká na toto konto Kusturica a přiznává, že jakkoliv je Mujica ve světě populární, není prý tak populární, jak by si režisér přál.
Farmář Mujica se v mládí účastnil partyzánského revolučního hnutí, které tehdy otřásalo celou Latinskou Amerikou. V 60. a 70. letech byl vůdcem marxistické jednotky Tupamaros, která se hlásila k vůdcům kubánské revoluce. Skupina za sebou měla i teroristické činy, není ale jasné, na kterých z nich se Mujica podílel.
Po zatčení Mujica strávil čtrnáct let ve vězení, z toho část v bídných podmínkách na dně studny, kterou tehdejší vojenská diktatura používala jako vězení. Na svobodu byl propuštěn v roce 1985 v rámci amnestie poté, co Uruguay obnovila demokratický režim. Tehdy také začala Mujicova politická dráha. Postupně se stal poslancem, ministrem zemědělství a nakonec prezidentem. Po celou dobu nepřestával pracovat na své farmě nedaleko od hlavního města Montevidea.
„Chci se ve filmu ponořit do souvislostí mezi jeho osobností a jeho zemí,“ tvrdí Kusturica, podle nějž je Mujica „skoro nábožně spjat“ s Uruguayí.
Kusturicův snímek kombinuje záběry z rozhovoru, který filmař s někdejším prezidentem pořídil, s archivními záběry z dob Mujicovy vlády. Film vrcholí Mujicovým posledním dnem ve funkci, kdy prezident zemi odevzdal do rukou svého nástupce a politického spojence Tabarého Vázqueze.
Poslední záběry nyní Kusturica natočil na Mujicově farmě, kde někdejší prezident hostil například španělského krále Juana Carlose. Právě tady Mujica v klobouku, vyboulených kalhotách a v sandálech odpovídal na filmařovy dotazy.
Na dotaz agentury AFP, jaký má z filmování dojem, Mujica odpověděl, že dobrý. „Ten film lidem pomůže dozvědět se o Uruguayi. Máme toho hodně, co můžeme světu nabídnout,“ řekl Mujica o zemi, ve které žijí zhruba 3,4 milionu lidí.
„Nevím, co s tím materiálem Kusturica udělá, protože je to napůl…“ řekl Mujica agentuře AFP a rukou naznačil, že filmař je blázen. „Ale z druhé půlky je to génius. Moc si ho vážím.“
Kusturica by chtěl snímek dokončit včas, aby ho v září uvedl na filmovém festivalu v Benátkách.
Dvaašedesátiletý srbský filmař proslul jako autor snímků Otec na služební cestě, Underground či Černá kočka, bílý kocour. Před devíti lety natočil celovečerní dokument o fotbalistovi Diegu Maradonovi, jejž promítala také česká kina.
V poslední době Kusturica na Západě vzbudil rozpaky svými vyjádřeními na podporu ruského prezidenta Vladimira Putina. Podpořil anexi Krymu, tvrdil, že při revoluci na ukrajinském Majdanu ve skutečnosti stříleli příslušníci amerických jednotek, či v novinovém sloupku strašil tím, že Američané napadnou Rusko a začnou třetí světovou válku. Krátce po anexi Krymu také režisér avizoval, že svůj příští snímek natočí právě tam.
Nedávno Kusturica po devíti letech dokončil celovečerní hraný film nazvaný Na mlečnom putu, v anglické distribuci On The Milky Road. Snímek měl premiéru vloni v září na Benátském filmovém festivalu, tuzemská kina jej zatím neuvedla.
