Koupě Plzeňského Prazdroje japonským koncernem Asahi není náhodnou investicí. Dosud největší mezinárodní akvizice této japonské firmy, která za Prazdroj a další pivovary ve střední a východní Evropě zaplatí zhruba dvě stě miliard korun, je součástí její dlouhodobé mezinárodní strategie a jde také o další kapitolu plodné spolupráce s místními sládky a chmelaři, jejíž tradice sahá hluboko do minulosti. "Investiční skupiny, které se o Prazdroj také ucházely, by mohly chtít pivovar zase rychle prodat, což se u Asahi nedá čekat. Jsou to perfekcionisté, a když se pro něco rozhodnou, dotáhnou to do konce. Prazdroj bude kromě toho moci využívat jejich distribučních kanálů, například v Asii," říká bývalý předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Úspěch Asahi Super Dry

Skupina Asahi Group Holdings, která spolu s koncerny Kirin, Sapporo a Suntory patří k velké čtyřce japonských pivovarů, je lídrem tamního trhu, na němž má v současnosti 28,5procentní podíl. Ročně vyrobí přes 20 milionů hektolitrů piva, což se zhruba rovná produkci celé České republiky. Za tuto pozici vděčí především fenomenálnímu úspěchu piva Asahi Super Dry, které uvedla na trh v roce 1987. Toto "suché", hluboce prokvašené pivo s vyšším obsahem alkoholu a čistou, lehkou chutí si získalo velkou oblibu u mladé generace a během necelých deseti let se stalo nejprodávanější značkou v Japonsku. Od roku 2000 se Asahi Super Dry pro evropský trh vyrábí i v pražském Staropramenu, českým znalcům ale příliš nechutná. "Je to takové europivo, s tradičním českým ležákem nemá moc společného," říká sládek Tomáš Kříž, který v Japonsku působil na přelomu tisíciletí.

Za pozici lídra trhu vděčí Asahi fenomenálnímu úspěchu piva Super Dry uvedeného na trh v roce 1987.

Japonci se učili v Německu

Asahi sice dobylo trh "europivem", ale u počátků japonského pivovarnictví byly německé technologie výroby ležáků. Vůbec poprvé pivo do Japonska přivezli Britové a Holanďané v 17. století, to bylo ale určeno jen po cizí námořníky. Domácí obyvatelé se s pivem mohli seznámit až o dvě stě let později. Japonsko se v té době začalo otevírat světu, do země náhle proudili cizí diplomaté i obchodníci a ti ze Spojených států s sebou vozili bedny piva.

První pivovar založil v Ósace v roce 1869 Američan norského původu William Copeland. Ve svém rodném městě Arendel se od německého sládka naučil tehdejší žhavé novince − výrobě spodně kvašeného ležáku stabilizovaného za nízkých teplot. Ten se v té době začal vařit v Bavorsku a jeho světlá, silněji chmelená varianta také v Plzni. Z tohoto pivovaru se později stala dvojka současného japonského trhu, Kirin, jehož vedení dodnes pečuje o Copelandův hrob v Ósace.

Obrovský potenciál nápoje neušel vládním úředníkům císaře Mejdži, za jehož vlády se převážně feudální Japonsko začalo dynamicky měnit a modernizovat. Na popud amerického poradce tak byl v roce 1876 v Sapporu na severním ostrově Hokkaidó založen státní pivovar, předchůdce dnešní skupiny Sapporo. "Američané rozvíjeli v Japonsku zemědělství západního typu, do té doby neznámé, a ostrov Hokkaidó vytipovali jako vhodné místo k pěsto­vání chmele a ječmene," říká japa­nolog Jan Sýkora z pražské filozo­fické fakulty.

První sládek sapporského pivovaru strávil tři roky v Německu, kde se seznámil s výrobou tehdy slavného piva Tivoli. To byl počátek japonské obliby ležáku, který domácímu trhu dominoval celé následující století. Další pivovary rychle následovaly. V roce 1889 založil výrobce saké Komakiči Torii s několika společníky Ósackou pivní společnost, předchůdkyni Asahi. Její sládek se vyučil v pivovarnické škole ve slavném benediktýnském pivovaru Weihenstephaner v Bavorsku a v roce 1892 uvařil první várku piva Asahi, v překladu "Ranní slunce".

Spolupráce s českými experty

Zhruba ve stejné době přišli japonští pivovarníci na chuť žateckého chmele, kterému se domácí odrůdy nemohly vyrovnat. První zkušební várku 600 kilogramů chmele odeslali z Žatecka v roce 1901 a o čtyři roky později přišla první velká objednávka na pět tun chmele pro obchodníka z Yokohamy. Chmel se spolu se sladem stal jednou z hlavních komodit, která se do Japonska vyvážela i po vzniku Československa.

V tomto období se také v Plzeňském Prazdroji objevili japonští adepti pivovarnictví − prvního budoucího sládka z Japonska přivítali v Plzni v roce 1923. "S Prazdrojem spolupracoval hlavně pivovar Kirin, jehož sládci k nám jezdili i v období socialismu a naši sládci zase cestovali do Japonska," říká Jan Veselý. Spolupráce byla přínosná pro obě strany, protože i čeští odborníci se v technologicky velmi rozvinutém Japonsku mohli leccos naučit. "Seznámili jsme se tam například s cylindrokónickými tanky pro kvašení piva, zatímco u nás se všude používaly spilky, což bylo velmi pracné. Novinku poprvé zavedl v roce 1970 nově postavený pivovar Radegast," dodává Veselý.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.