Restituent Jerome Colloredo-Mannsfeld uspěl u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve sporu s Českou republikou o vydání mobiliáře renesančního zámku Opočno na Rychnovsku. Evropský soud ve čtvrtek konstatoval, že české soudy porušily jeho práva na spravedlivé soudní řízení. Colloredo-Mannsfeld se na základě rozsudku Evropského soudu bude domáhat obnovy řízení u českých soudů. V pátek o tom informoval advokát Colloredo-Mannsfelda Libor Kasl. Restituční spory o Opočno trvají 25 let.
Colloredo-Mannsfeld, kterému již byl dříve vydán rodový majetek v západních a středních Čechách včetně zámku Dobříš, se vydání mobiliáře domáhal se svojí sestřenicí Kristinou Colloredo-Mannsfeldovou. Ta se samostatně, zatím neúspěšně, domáhá u českých soudů vydání samotného zámku Opočno.
Ve věci žaloby na vydání opočenského mobiliáře, která byla podaná v roce 1992, české soudy restituentům nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však české soudy, včetně Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, s konečnou platností nárok na vydání celého zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Nálezy k tomu Ústavní soud vydal v letech 2010 a 2012.
Colloredo-Mannsfeld se tedy obrátil k Evropskému soudu pro lidská práva.
Evropský soud v rozsudku podle Kasla konstatoval, že "české soudy vůbec nedaly stěžovateli možnost vypořádat se se zásadním důkazem, na kterém založily svá negativní rozhodnutí". Na základě rozsudku Evropského soudu bude Colloredo-Mannsfeld podávat proti rozhodnutím Ústavního soudu návrh na obnovu řízení tak, aby jeho nárok na vydání mobiliáře zámku Opočno mohl být znovu řádně českými soudy projednán, uvedl Kasl.
U opočenského mobiliáře jde o sbírku s tisíci položkami. Památkáři její hodnotu v minulosti odhadli na více než miliardu korun. Například jde o slavnostní kočár, 38 obrazů, dvě desítky svítidel, 223 věcí ze sbírky zbraní, lovecké trofeje či jídelní servisy.
Česká justice při dosavadních řízeních dospěla k závěru, že v případě Opočna nebyly splněny základní podmínky pro restituci. Například ta, že majetek byl zkonfiskován po 25. únoru 1948. Majetek zabavený před tímto datem lze navrátit pouze v případech, kdy byl konfiskován z důvodů rasové genocidy či holokaustu. Colloredo-Mansfeldům se ale u soudu nepodařilo prokázat, že jim nacisté zkonfiskovali majetek právě z rasových důvodů. Panství v Opočně zabavili Němci v roce 1942, po roce 1945 připadlo státu.
Podle kastelána Opočna Josefa Jiráka by mobiliář neměl být vydán i proto, že nárok Jerome Colloredo-Mannsfelda na opočenský majetek mohl být přerušen při předválečných dědických řízeních a převodech majetku v rodu Mannsfeldů. Jiným případem je podle Jiráka sbírka 68 obrazů, která se při dědictví řešila samostatně. Letos zámek podle Jiráka zvýšil návštěvnost asi o desetinu zhruba na 57 000 lidí.
Vleklý spor Kristiny Colloredo-Mannsfeldové o samotný zámek bude mít pokračování u Nejvyššího soudu, kam se odvolala po negativním rozhodnutí hradeckého krajského soudu z dubna letošního roku.
Zámek Colloredo-Mannsfeldům zkonfiskovali v roce 1942 nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu.
Mannsfeldové se po válce o majetek začali soudit, po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.
