Kopřivnická Tatra podle informací týdeníku Ekonom opět zvažuje návrat na trh osobních automobilů. Vedení firmy o tomto záměru veřejně neinformuje. Možná i proto, že o obnovení produkce osobních tatrovek se v minulosti několikrát mluvilo, ale nikdy z toho nic nebylo.

Podle neoficiálního zdroje z automobilky by tentokrát mělo jít o "pseudorepliky" staršího modelu. Byla by to dílenským způsobem vyrobená auta s moderním motorem a podvozkem od renomované automobilky. Po technické stránce mají být všestranně současná, ale s karoserií stylisticky odpovídající historickému modelu, patrně vozu T-600 Tatraplan. Prvotní iniciativa přitom nevznikla přímo v automobilce. Nápad pochází od prodejců luxusních aut, kteří by si tak chtěli doplnit sortiment a udělat reklamu. Bez automobilky to ovšem nejde, neboť design Tatraplanu je jejím duševním vlastnictvím. Kopřivnická továrna navíc vyrábí nákladní vozidla na základě individuálních požadavků, takže ve spolupráci s dodavateli agregátů a dalších dílů by obdobně zvládla i kusovou výrobu osobních automobilů.

Původní Tatraplan byl modelem střední třídy se vzduchem chlazeným čtyřválcem umístěným vzadu. Vyráběl se v letech 1948 až 1952, v posledním roce však nikoli v Kopřivnici, nýbrž v mladoboleslavské automobilce, kam byla montáž z rozhodnutí nadřízených orgánů převedena, aby Tatra mohla zvýšit produkci nákladních aut pro vojáky a velké stavby.

Vůz, který už není papalášský

Tatraplan je zajímavý proto, že má elegantnější a praktičtější tvary než průkopnické předválečné modely. Zároveň však jde o typickou aerodynamickou Tatru.

Na rozdíl od Tatry 603 či Tatry 613 je proudnicový Tatraplan tak starý, že si jej už téměř nikdo nespojuje s představiteli bývalého režimu, navíc se vyvážel i na Západ. Podle odhadu týdeníku Ekonom by se cena mohla pohybovat kolem 100 ti­síc eur (2,7 milionu korun). Také interiér "pseudo­repliky" by se nesl v retro duchu, celý vůz by však byl zkonstruován tak, aby splňoval veškeré bezpečnostní požadavky a mohl být přihlášen do běžného provozu. Výroba by se ročně pohybovala maximálně v desítkách kusů.

Tatra vyrábí nákladní auta podle individuálních přání. Zvládla by tak i kusovou výrobu osobních.

Zákazníky mají být movití Češi, kteří chtějí vlastnit něco jedinečného a jsou vlastenci. Náklonnost tuzemských motoristů ke značce potvrzuje skutečnost, že ačkoli výroba osobních automobilů Tatra skončila v roce 1999, na tuzemských silnicích jich v poslední době přibývá. Lidé si je vozí ze zahraničí. Jak vyplývá ze statistiky Svazu dovozců automobilů, v českém registru se počet osobních vozů Tatra od počátku roku do konce září zvýšil o 82 kusů na 5175 kusů. Na jejich renovacích si založila úspěšný byznys řada lidí z Kopřivnice a okolí. O popularitě Tatry svědčí i to, že na základě hlasování veřejnosti získala titul "Česká značka 2016".

Část novodobých Tatraplanů by využila také automobilka a s ní spřízněné firmy. "Je to ale zatím hudba budoucnosti," reagoval na přímý dotaz ekonomický ředitel Tatry Radek Strouhal s tím, že donedávna musela firma řešit existenční otázky, takže na podobné projekty nebyl čas. Podle zdroje týdeníku Ekonom by rozhodnutí mohlo padnout v prvním pololetí příštího roku. Vývoj a homologace nového osobního auta přitom obvykle trvají tři až pět let.

Tři motoristická muzea vedle sebe