Řízení auta bylo pro mě už od dětství velkým dobrodružstvím i nezbytností. Za volantem starého VW Brouk jsem sedával v zimníku a skrz zamrzlé okno jsem koukal jen malým průzorem. Nezapomenutelná byla i moje první velká "objevitelská" cesta. S VW Transporterem T2 jsme s kamarádem vyrazili na Aljašku a zpátky. Už tehdy jsme měli tempomat − stačilo dát cihlu na plyn. Střídali jsme se v řízení po šesti hodinách. Jeli jsme v kuse pět a půl dne bez zastávek, jen s pauzami u benzinek. Projeli jsme celou Kanadu až na Aljašku, jen zpátky to trvalo trochu déle, brzdil nás protivítr.

Když jsem v roce 1990 dorazil do Československa, chtěl jsem ho poznat celé. Koupil jsem si Jawu 350, takzvanou kývačku, která ale neměla žádné kufry. Jako chudý student jsem však peníze na její dovybavení neměl. Naštěstí mi jeden kamarád poradil, že čeští motorkáři používají jako zavazadlový prostor nádrže na splachování záchodů. Přimontoval jsem je tedy po obou stranách a vyrazil jsem poznávat české a slovenské hrady a zámky.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se