Nálož vložená do soukolí amerického establishmentu explodovala a z trosek elitářské politiky se vynořil Donald Trump. Tvrzení, že se s ním svět noří do nejistoty, je ale pravdou jen napůl. Nový prezident, ani ne tak v dresu republikánů jako vlastního populisticko-pravicového hnutí, především hodlá oživit americkou ekonomiku. Aby dal naději svým voličům rozčarovaným ztrátou práce, výdělku i snů a rovněž prodloužil americkou mocenskou převahu. Současně chce pro USA uchovat anglosaskou a protestantskou budoucnost. A své plány míní prosadit bez ohledu na všechny, které považuje za přítěž. Ať jde o Wall Street, liberální a levicové intelektuály, gaye, muslimy nebo přistěhovalce z Mexika a čínský export.

Slíbil zdvojnásobení ekonomického růstu a potenciál Ameriky má postaru rozhýbat budování měst, nemocnic a dálnic. Příznačné je, že nemluví o bankách, internetu a globalizaci. Jde přitom o jakýsi Nový úděl naruby, jehož základem bude méně, a nikoliv více státu. Tedy snížení daní a omezení regulací, což připomíná reagonomiku z 80. let minulého století.

jarvis_582b0e26498e2b9834146ce0.jpeg

Pro Evropu se stane klíčovou Trumpova zahraniční politika. Zejména avizovaná snaha urovnat napjaté vztahy USA s Ruskem. Což hlavně ve východní části kontinentu, spolu se slovy, že NATO je zastaralá a drahá organizace, vyvolává obavy. Velkou neznámou bude i prezidentův postoj k evropské krajní pravici, která dává okázale najevo, že se s ním cítí názorově spjata. Pokud ji podpoří, může se Evropská unie v následujících letech nacionalizovat podle představ Francouzky Marine Le Penové, nebo dokonce zcela rozložit.

1. Otřesená Evropa

Ve složité situaci se po Trumpově zvolení nachází Evropa, která je zatím naladěna na jinou notu než on. Na počátku roku americká historička Anne Applebaumová v listu Washington Post zveřejnila varovnou prognózu. "Nacházíme se dvoje či troje volby od konce NATO, konce EU a možná od konce liberálního řádu, jak jsme ho znali," napsala. Od té chvíle Britové v referendu hlasovali pro odchod z unie a Trump brexit podpořil. V USA právě vyhrál a ještě se čekají volby ve Francii a nástup Mariny Le Penové. K vítězství mu blahopřála nejen ona, ale i další zástupci nacionalistické pravice od Geerta Wilderse z Nizozemska po maďarského Viktora Orbána. A krajní pravice už počátkem roku v Miláně ladila noty na společný postup, při kterém chce EU buď ovládnout, nebo rozbít. Podle slov předsedy německé sociální demokracie Sigmara Gabriela vzniká po amerických volbách autoritářská a šovinistická internacionála. K tomu se mezi bruselskými elitami šíří obava, že se Amerika začne od Evropy odklánět a má tomu zabránit summit EU−USA. Předseda Evropské rady Donald Tusk ale upozornil, že jednání nemusejí být snadná. "Události posledních měsíců a dní by měly být chápány jako varovný signál pro všechny, kdo věří v liberální demokracii," konstatoval.

2. Amerika na prvním místě

Ameriku budu vždy stavět na první místo, prohlásil Donald Trump během prezidentské kampaně. David Ignatius, politický analytik listu Washington Post, připomíná obavy cizích diplomatů, že nový prezident odvolá závazky vůči ostatním zemím a zničí vztahy mezi Amerikou a jejími spojenci. Nelze totiž vyloučit, že se Trump soustředí jen na zájmy USA a postaví se proti nákladným zahraničním operacím. Hodně bude záviset na osobě ministra zahraničí. Zatím se spekuluje, že jím bude Newt Gingrich, který pochybuje o NATO a jeho možnostech bránit své východní členy před napadením.

3. Příliš drahé NATO

"Donutím evropské spojence víc platit za obranu v Severoatlantické alianci," řekl také Trump a vystrašil politiky, kteří si začali připomínat jeho starší výroky na adresu aliance. V březnovém rozhovoru pro New York Times a pak i v televizi připustil, že NATO je zastaralá organizace, která málo bojuje proti terorismu, a dodal, že se s ní "musí něco dělat". Současně představil plán na summit NATO a asijských spojenců, na němž by se rokovalo o vyvážení amerických závazků v rámci obrany spřátelených území. "Země, které bráníme, musí za tuto obranu platit. Pokud ne, USA musí být připraveny ponechat jejich obranu na nich samotných. Nemáme na výběr," prohlásil a připomněl americký vnitřní dluh. Washington na zbrojení dává kolem čtyř procent HDP a ze západoevropských velmocí dosahují na přislíbená dvě procenta jen ve Velké Británii a Francii. V Německu to loni bylo jen 1,3 procenta. Tyto výdaje stoupají pouze v Polsku a Pobaltí, nový zbrojní program se rozbíhá také v Česku.

Trumpovy zájmy do roku 2020

4. Nejsilnější armáda

Americká armáda podle Trumpa musí držet krok s vojenskými plány Ruska a Číny a podle Republikánské strany má být "nejsilnější na světě, s obrovskou převahou nad jakýmkoliv jiným státem či skupinou států". To by s ohledem na její roční rozpočet, loni ve výši 610 miliard dolarů (Peking dal v přepočtu asi 216 a Rusko asi 85 miliard dolarů), neměl být problém. Jiné ale může být budoucí nasazení. "Nebudu se rozpakovat nasadit ozbrojené síly, když nebude jiná možnost. Ale když jde Amerika do boje, musí vyhrát. Nikdy nepošlu naše nejlepší do bitvy, pokud to nebude nezbytné," prohlásil Trump v dubnu. A zmíněný Newt Gingrich, politický veterán z dob Ronalda Reagana, prohlásil, že by neriskoval atomovou válku s Ruskem třeba kvůli Estonsku.

5. Dohoda s Ruskem

Trump veřejně prohlásil, že by se dovedl dohodnout s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. "Myslím, že s ním dokážu vyjít," řekl v televizi NBC. Uvedl také, že by USA a Rusko mohly společně porazit terorismus a obnovit mír a více spolu obchodovat. Prokremelský politolog Sergej Markov očekává, že nyní poklesne americká podpora Ukrajině, nový americký prezident totiž v minulosti naznačil, že by za jistých okolností mohl uznat anexi Krymu.

Sám ruský prezident Putin zůstává opatrný a mluví o nesnadné cestě k nápravě vztahů. A někteří ruští experti upozorňují, že pro ně Donald Trump zůstává nečitelný. On i lidé z jeho okolí si občas protiřečí. Viceprezident Mike Pence například prohlásil, že by USA měly v České republice vybudovat radarovou základnu jako součást protiraketového systému. A ten Moskva považuje za ohrožení své bezpečnosti. Sám Trump po vítězství v republikánských primárkách hovořil o urovnání vztahu s Ruskem z pozice síly.

6. Obchodní válka s Čínou