Tvrdili, že Trump nemůže vyhrát. Tvrdili to před dvěma lety, když ohlásil kandidaturu, před rokem, když se ukázalo, že není jen legračním kandidátem pro pobavení, a tvrdili to ještě den před volbami. Ale co víc, uměli to logicky, důvěryhodně vysvětlit. Teď ti samí komentátoři a analytici vysvětlují, proč Trump vyhrál a jak to vlastně bylo nevyhnutelné. A zase to zní přesvědčivě a logicky. Co s tím?

jarvis_582acae9498e2f6db3e3c941.jpeg

Nepíšu to proto, abych se politickým komentátorům a analytikům posmíval. Je to jejich práce. Všichni máme právo dělat chyby. A děláme je, v práci i v soukromém životě. Teď jen nemávnout nad nimi rukou, ale pokud možno se z nich poučit. Média, zejména ta americká, reagovala na překvapivé Trumpovo prezidentství dost sebemrskačsky. Vyhlásila sama sebe za jednoho z poražených. Od šéfredaktora poměrně velkého listu jsem četl metaforu, že si připadá jako profesionální řidič náklaďáku, který má za sebou dost vážnou nehodu. Je otřesený, prožívá trauma a především neví, jak moc on sám tu nehodu způsobil nebo k ní přispěl, případně zda jí mohl nějak zabránit.