Nedávná zpráva o tom, že se majitelé solárních a větrných elektráren přece jen dočkají slíbených miliard ze státní podpory, jistě potěšila i trojici podnikatelů, kteří své bohatství paradoxně založili na ne­ekologickém hnědém uhlí ze severních Čech. Byznys Vasila Bobely, Petra Pudila a Jana Dobrovského by se ale nezhroutil ani v opačném případě. Ačkoliv jsou pátými největšími provozovateli obnovitelných zdrojů v Česku, majetková základna jim zajišťuje pohodlný polštář.

Trio, jež se před lety sešlo v Mostecké uhelné společnosti (MUS), působí mezi ostatními miliardáři jako dítka štěstěny. Na rozdíl od první generace manažerů MUS, kteří doly zprivatizovali přes firmu Appian, jim nehrozí letité vězení ve Švýcarsku a z celého projektu vyšli finančně jako vítězové. Z prodeje podílů v nástupnické společnosti Czech Coal získali od Pavla Tykače deset miliard korun. V současnosti patří podle různých žebříčků mezi čtyřicítku nejbohatších Čechů. A po Antonínu Koláčkovi a dalších nepravomocně odsouzených z okruhu Appianu ještě vymáhají šest miliard korun jako náhradu škody.

"Byli vždycky o krok napřed a zároveň to nikdy nepromarnili, na rozdíl například od Koláčka," charakterizuje trojici bývalých "uhlobaronů" jejich někdejší spolupracovník, který si nepřál být jmenován. Všichni přitom vděčí za své bohatství právě Koláčkovi, přinejmenším zčásti.

Byli vždycky o krok napřed a zároveň to nikdy nepromarnili, na rozdíl například od Antonína Koláčka.

K těžbě hnědého uhlí měl původně jako jediný blízko Bobela, který začínal v povrchových dolech jako časoměřič. Postupně se posouval na žebříčku vzhůru, vystudoval ekonomii a dostal se až do vrcholového managementu MUS. Prý hlavně díky svému pragmatismu měl na starosti finance.

Petr Pudil vedl před příchodem do Mostu komunikační agenturu v Praze, od Koláčka dostal nabídku stát se šéfem přes strategii. Do představenstva MUS se dostal v roce 2000, později se stal po Koláčkovi šéfem představenstva Czech Coalu.

V knížecích službách

Z disidentské rodiny pocházející Dobrovský spravoval v 90. letech majetek Karla Schwarzenberga a pomáhal domácím i zahraničním investorům. Díky svým bohatým kontaktům a přítomnosti u velkých obchodů dostal nálepku jednoho z nejvlivnějších českých lobbistů.

Pudil, Bobela a Dobrovský svůj pohádkový výnos zastřešili pod společnost BPD partners a celkem nenápadně ho protočili do tří hlavních investičních větví. Kromě solárních a větrných elektráren, které začali budovat už před obchodem s Tykačem, nasměrovali další části do realit a chemie. Nedávno pak vykročili do nového oboru a vstoupili do biotechnologického start-upu.

"Nejsme typická finanční skupina, která by chtěla hlavně maximalizovat zisk. Většinou se zabýváme stabilním byznysem, ne něčím, co se rychle nakupuje a pak zase prodává," řekl pro Ekonom Jan Dobrovský, jinak syn bývalého ministra obrany a velvyslance v Rusku Luboše Dobrovského.

Energetická aktiva někdejší těžaři soustředili do společnosti REN Power. Patří pod ni devět fotovoltaických a tři větrné elektrárny v Česku s výkonem přes 50 megawattů, větrné parky v Polsku a další solární elektrárny na Slovensku, v Británii a v Itálii. REN Power vlastní také většinový podíl v servisní společnosti pro fotovoltaiku FitCraft Services.