Během minulého čtvrtstoletí Česká republika těžila z faktu, že v Evropě, s výjimkou Balkánu, panoval klid. Idylu narušila už ekonomická krize v roce 2008 a definitivně skončila rusko-ukrajinským konfliktem a uprchlickou vlnou. Nyní se otřásá sama Evropská unie, jejíž jednota a funkčnost má pro Česko klíčový význam, protože představuje odbytiště pro 80 procent domácího exportu.

A v tomto ohledu vyhlídky pro příští léta bohužel nejsou valné. Kritických momentů vedoucích k destabilizaci je mnoho. V příštím roce se bude volit ve Francii i v Německu, přičemž v obou zemích narůstají protievropské nálady. K tomu se čekají další uprchlíci a s pronikáním islamismu nelze vyloučit teroristické útoky. Ani nárůst nacionalismu, a to i v bezprostředním sousedství, například v Rakousku, Maďarsku i Polsku.