Před dvěma týdny měl ještě Pavel Rychetský v plánu, že do konce příštího roku skončí ve funkci předsedy Ústavního soudu a své povinnosti předá svému mladšímu nástupci. Teď však své rozhodnutí přehodnotil.

"Oslovila mě řada zahraničních předsedů ústavních soudů, kteří jsou členy instituce, která se jmenuje Konference evropských ústavních soudů," vysvětluje Rychetský pro HN s tím, že ústavní soudci z různých zemí jej nyní chtějí navrhnout právě do čela této organizace. Ta byla založena v roce 1972 jako stálý orgán pro mezinárodní spolupráci v oblasti ústavního soudnictví a dnes sdružuje 42 ústavních soudů.

Důchod se odsouvá

A Rychetský tak svůj plánovaný odchod do důchodu nejspíše ještě oddálí. "Pokud budu zvolen − a to by bylo i pro Českou republiku nepochybně významné ocenění − tak budu muset zůstat předsedou našeho národního Ústavního soudu," vysvětluje Rychetský.

Pavel Rychetský (73)

Vystudovaný právník a bývalý senátor byl mezi lety 1998 a 2002 místopředsedou Zemanovy vlády. Od roku 2003 předsedá Ústavnímu soudu. V letech 1966 až 1969 byl členem KSČ, za totality podepsal Chartu 77, publikoval v samizdatu a exilových časopisech.

Jeho mandát, pokud jej soudci zahraničních ústavních soudů zvolí, začne platit od roku 2018, kdy v čele instituce skončí předseda rakouského Ústavního soudu. Rychetský by tak v čele českého Ústavního soudu mohl skončit až o další dva roky později.

Na takto významný post by Rychetský rád usedl, nicméně uvědomuje si, že ve svých sedmdesáti třech letech mu výkon této funkce může překazit zdravotní stav. "A také vůbec nevím, jestli budu zvolen," říká a upozorňuje na to, že už nyní je nejstarším předsedou Ústavního soudu nejen věkem, ale i služebně − ve funkci je třináct let. A dále ještě dodal, že za svého nejvhodnějšího nástupce nadále považuje současného předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu.

Zeman mě překvapuje

S tímto sdělením přichází Pavel Rychetský v době, kdy se nebývale ostře ohradil proti chování Hradu, prezidenta Miloše Zemana i dalších tří nejvyšších ústavních činitelů, kteří podepsali nezvyklé prohlášení k čínské vládě.

Něco podobného tu od dob komunismu podle něj nevzniklo. "Společné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů k takové věci, jako že ministr se setkal s dalajlamou, mimochodem nositelem Nobelovy ceny míru, mi připadá nepřiměřené a neadekvátní," říká předseda Ústavního soudu s tím, že za adekvátní považuje například odpověď ministra zahraničí, nebo dokonce ředitele příslušného odboru.

Rychetský změnil názor. Chce dál vést Ústavní soud, prý zatím "nešlape" dobře - čtěte ZDE

Podobné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů si prý dokáže představit pouze v případech krajní nouze, jakými byly například mnichovská dohoda, vstup vojsk Varšavské smlouvy na naše území, nebo v případě velké přírodní katastrofy.

"V podstatě jsem musel počítat s tím, že polistopadový étos, který měl významnou roli při základní transformaci naší společnosti, se bude muset jednou vytratit. Ale že bude do takové míry nahrazen pragmatismem, jsem nečekal," říká Rychetský, pro kterého bylo opravdu velkým zklamáním rozhodnutí prezidenta nevyznamenat 28. října Jiřího Bradyho Řádem T. G. Masaryka, a to údajně kvůli tomu, že se jeho příbuzný, ministr kultury Daniel Herman, sešel s dalajlamou. Z chování Miloše Zemana, s nímž dříve silně souzněl, je prý už delší dobu smutný.

"Nepochybné je, že u některých výroků našeho prezidenta, kterého jsem si vždycky vážil jako velmi vzdělaného a liberálně orientovaného politika, se mi zdá, že snad není možné, aby je vědomě vyslovoval," dodává s tím, že i on sám se chtěl s dalajlamou sejít, nicméně v době jeho návštěvy Česka byl v zahraničí.

Související