Senát má být rozšířenou zárukou demokracie. V České republice, kde žije 10 milionů obyvatel, však lze o jeho potřebě pochybovat, řekl Zeman v úterním rozhovoru pro Českou televizi. Reagoval tak na historicky nejnižší volební účast na letošních senátních volbách, která čítala pouze 15,4 procent zákonných voličů. Před dvěma lety však účast byla jen o 1,3 procenta vyšší.

Kde je chyba?

Prezident zmínil, že senátní volby nebudí v lidech velký zájem. „Spíše je lidem jedno, zda Senát existuje, či neexistuje, protože kdyby si Senátu více vážili, tak bude ta volební účast vyšší. Je mi to líto,“ vyjádřil se Zeman. Navíc dodal, že si není jistý tím, zdali desetimilionová země horní komoru potřebuje.  Počet obyvatel dle prezidentových slov totiž odpovídá například středně velkému evropskému městu.

V letošních senátních volbách zvítězila KDU-ČSL. „Lidovci měli jednu výhodu, měli osvědčené komunální politiky a díky tomu v senátních volbách uspěli,“ vysvětlil Zeman úspěch strany. Doporučil proto ostatním stranám, aby vsázeli na osvědčené starosty, primátory a hejtmany místo neznámých kandidátů. I to totiž mohlo ovlivnit volební účast.


K čemu Senát slouží?

Senát, jako součást složky zákonodárné moci patří v ústavním systému ke složce, která podporuje demokracii. U dvoukomorových parlamentů vzniká dvojí kontrola, která je lidem převedena pomocí voleb na jednotlivé poslance či senátory.

V legislativním procesu Senát může schválit, zamítnout, nebo vrátit s pozměňovacími návrhy schvalované zákony, které úspěšně prošly Poslaneckou sněmovnou. Senát jako takový má i zákonodárnou iniciativu a jeho činnost (stejně jako činnost Poslanecké sněmovny, Vlády ČR, prezidenta, soudů…) je založena na systému brzd a protivah, kdy se jednotlivé složky státní moci navzájem kontrolují, aby tak nedošlo k nadřazenosti jedné ze složek moci.

Zeman, Senát a povinná volební účast

Prezident se dle Ústavy může zúčastnit schůzí obou komor Parlamentu ČR, nicméně Miloš Zeman se vyjádřil, že do konce roku Senát navštívit neplánuje. Své ústavní povinnosti týkající se nominování ústavních soudců Zeman již splnil a senátní usnesení, které kritizovalo prezidentovo chování je důvodem jeho neúčasti.

Možným řešením pro nízkou volební účast by mohlo být dle Zemana zavedení její povinnosti. Ten, kdo by nešel volit (a neměl by ke své neúčasti pádnou, zákonem stanovenou omluvu), by dostal pokutu, která by ho odradila od takového jednání nazítří. Takové opatření platilo za Masarykovy první republiky, dnes platí například v Belgii a Austrálii.