Jaké knihy teď máte na nočním stolku?
Miroslav Ivanov − Novosvětská. Poprvé se mi dostala do ruky u kamarádky Jarmily Janatové, výborné pianistky, když jsem byla na první stáži v USA. Knížku jsem tehdy zhltla, pak ji četla ještě jednou. Teď jsem si Novosvětskou koupila v jednom antikvariátu na Proseku. Mám pocit, že ji musím mít doma. Budu se k ní vracet. A pak mám ještě na nočním stolku Velkou knihu etikety od Ladislava Špačka. Beru ji také do ruky často. Buď v ní hledám informace pro nějakou společenskou akci, nebo si ji jen tak volně čtu pro zábavu.
Máte kromě Ivanova a Špačka ještě jiné oblíbené autory, k jejichž textům se vracíte?
Úplně nejoblíbenějšího autora asi nemám. Ale mám spoustu těch, jejichž knížky ve mně zanechaly takový dojem, že si i po letech vybavuji podrobnosti. Patří mezi ně Vladimír Neff, Karel Michal, Margaret Mitchellová, Miroslav Holub, Erich Maria Remarque, Daphne Du Maurierová, James Clavell, Thor Heyerdahl, Bohumil Hrabal, Arthur Hailey, Gerald Durrell, Zdeněk Jirotka, Betty MacDonaldová a řada dalších.
Co jste četla, když jste byla malá holka?
Nejdříve Ondřeje Sekoru, později Jaroslava Foglara. A časopis Skaut-Junák byl tak populární, že jsme ho táhli v batozích i na lyžovačku. S bratrem a kamarády jsme také lovili 13 bobříků, přičemž neprošel jediný. Babička odmítala naše celodenní hladovění… Snad nazpaměť jsem znala také Káju Maříka, k němuž jsme měli blízký vztah, protože chodil z Mníšku na vlak k nám, do Řevnic. A nechyběl Jules Verne, stejně tak jako Kniha džunglí od Rudyarda Kiplinga. Mauglí, tygr Šér Chán, panter Baghíra, Akéla, Kaa, Balú nás stále provázejí. Přezdívku Balú měl jeden z nejlepších lidí, které jsem v životě poznala.
Máte ráda romány nebo detektivky, jež vycházejí z − řekněme − vědecko-výzkumného prostředí?
Ty přímo vyhledávám. A občas se bavím, pokud je tam něco nešikovně napsané. Rozhodně není pravda, že co vědec, to vyhublý, pobledlý, brýlatý, duševně poněkud vyšinutý jedinec. Chápu, že se taková postava snadno píše, ale někoho takového jsem za život potkala snad dvakrát. V tomto ohledu obdivuji Michaela Crichtona. Přečetla jsem asi všechny jeho knihy. Začalo to Kmenem Andromeda.
S kterou autorkou byste si dala čaj o páté?
S Lídou Vaňkovou. Jsme dlouholeté přítelkyně. Obdivuji ji od svých dětských let, kdy excelovala na jevišti Lesního divadla v Řevnicích jako Hippodamie ve Vrchlického trilogii. Lída je nevyčerpatelný zdroj informací o české historii.
A s kterým autorem byste se nebála strávit desetihodinový let?
S překladatelem a znalcem Shakespeara Martinem Hilským. On toho nejenom hodně ví, ale ještě to říká noblesním českým jazykem. Jediné, čeho bych litovala, je, že ten let není delší.
