Jaké knížky máte právě teď na nočním stolku?

Putin a putinismus od Waltera Laquera, Vytváření nepřítele od Umberta Eca, Michela Houellebecqa Podvolení a Kunderův román Život je jinde. První je politickou studií současného režimu Ruska v historických souvislostech, pro novináře v Česku skoro povinná četba. Od Eca mám rád jeho příležitostné novinářské texty a eseje, v nichž kombinuje erudici skvělého pozorovatele s hloubkou vzdělání v mnoha oborech. Houellebecqův román Podvolení má aktuální výbušné konotace, které využívají různí politici, proto si o něm chci udělat vlastní představu. No a Kundera, to je pro mě taky povinnost, na tu knihu jsem čekal celá devadesátá léta, různě jsem se s ní míjel, četl všechny její interpretace a dezinterpretace, a když konečně vyšla, tak už ji skoro nepotřebuju číst, ale stejně budu. 

Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?

Philip Roth, Milan Kundera, Josef Škvorecký, Ernest Hemingway, William Faulkner, Albert Camus, ­Jean-Paul Sartre. K jejich knihám se pravidelně vracím a vždy asi budu. Konkrétně k Elévovi, Sbohem, město C., Žertu, Zbabělcům, Povídkám, Pohyblivému svátku a Fiestě, k Cizinci, Exilu a království a taky k Nevolnosti.

Co jste rád četl jako malý kluk?

Jako většina kluků − verneovky a mayovky. A nejvíc mě asi zasáhly knihy Marka Twaina: Dobrodružství Huckleberryho Finna a Toma Sawyera. Možná mě i ovlivnily, vždycky jsem chtěl být jako Huck a Tom, ale chyběla mi k tomu ta Mississippi. Doufám, že až moje děti trochu vyrostou, kouzlo téhle četby taky objeví.

Máte rád příběhy z novinářského prostředí?

Tyto knihy nevyhledávám, ale líbilo se mi Nulté číslo od Umberta Eca, ačkoliv je to parodie na redakci pitvořící žurnalistiku. A na spiklenecké teorie. Eco uměl i z toho nejpokleslejšího materiálu vykřesat dílo.

Kterou knihu si určitě ještě musíte přečíst?

Takových knih je moc a už jsem se smířil s tím, že je všechny nestihnu. Ale toho Dona Quijota si asi ještě přečtu, je to zakladatelský román, i když, jak říkal Ludvík Vaculík, člověk ho zná už z tolika vyprávění, že tam ta zvědavost už tolik není. 

Kterou spisovatelku byste rád pozval na skleničku dobrého vína a na co byste se jí chtěl zeptat?

Sylvii Plathovou, s tou bych klidně i mlčel.

A s kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let? Anebo byste si troufl s ním ztroskotat i na pustém ostrově?

Spisovatelé jsou většinou nároční společníci, takže na desetihodinový let bych raději vzal svou ženu. To platí i o pustém ostrově. A aby tam s námi byly i naše děti.

jarvis_57f62a84498ee079eedcbb9a.jpeg