Zastupitelé Jihomoravského kraje ve středu na mimořádném zasedání, dva dny před krajskými volbami, schválili vydání zásad územního rozvoje, které jižní Moravě jako jedinému kraji chyběly.

Díky schválení bude možné pokračovat v projektech některých dopravních staveb, které bez plánovacího dokumentu nebylo možné připravovat.

Patří mezi ně například dálnice do Vídně nebo obchvaty Břeclavi, Mikulova a Znojma, ale také D55 mezi Břeclaví, Hodonínem a Zlínským krajem.

Územní plán má však i své kritiky z řad některých obcí a spolků, kterým vadí, že jsou některé tahy v Brně a okolí ponechané v územních rezervách. Proto nebude možné vyřešit trasování například čtyřproudové silnice z Brna na sever, která má odvést tranzitní dopravu z mnoha obcí. Kritici proto avizovali napadení dokumentu u soudu. Nejvyšší správní soud už jedny jihomoravské zásady územního rozvoje zrušil v roce 2012.

Kraj má za to, že při pořizování ve středu schváleného plánu postupoval v souladu se zákonem.

Pro zvedlo ruku 56 zastupitelů z celkových 65. Proti byla opoziční TOP 09 v čele s jihomoravským předsedou Janem Vitulou. "Schválení je fatální chyba. Zásady se měly nejprve pořádně dopracovat i s problematickými oblastmi a teprve potom schválit. I když ale považuji dokument za špatně udělaný, je v zájmu kraje, aby ustál případnou soudní žalobu. Pokud soud zásady zruší, dlouho se tady nic nepostaví," řekl novinářům Vitula.

Jihomoravský kraj nedávno ukončil závěrečný proces veřejného projednávání zásad, který začal v dubnu. Obdržel námitky 39 obcí, dvou investorů a 16 zástupců veřejnosti, dalších více než 1200 podání bylo samostatných. Podle radního Antonína Tesaříka (KDU-ČSL), který je za přípravu plánu zodpovědný, kraj vypořádal všechny námitky, přičemž některým vyhověl, některým jen z části a některým vůbec.

"Zásady pevně stojí na čtyřech pilířích. Je to postup podle zadání schváleného zastupitelstvem v roce 2013, soulad s nadřazeným dokumentem Politiky územního rozvoje České republiky, postup v souladu se stavebním zákonem a také reflexe rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým byly zrušeny zásady minulé," řekl zastupitelům Tesařík.

Kraj měl před schvalováním k dispozici souhlasná stanoviska, mezi nimi i od ministerstva životního prostředí, které mělo dříve ke kraji výtky kvůli postupu u některých částí dokumentu.

"Nalezení dohody s ministerstvy je nesmírně důležité, to nám umožnilo dnešní projednání a vydání zásad územního rozvoje. Při pořizování jsme vycházeli z minulého rozsudku soudu, snažili jsme se o maximální transparentnost a vyvarování se chyb," uvedl hejtman Michal Hašek (ČSSD). Podle něj má právo podat žalobu každý.

"Víme, že nebude spokojených sto procent obcí a občanů ani ekologických aktivistů, ale chtěli jsme umožnit rozvoj drtivé většiny území a nečekat další rok nebo dva na to, jestli se nám podaří najít shodu s aktuálním vedením Brna," dodal Hašek.

Tesařík uvedl, že se územní rezervy vyřeší do tří let, kdy se uskuteční první aktualizace zásad. Územní rezervy má vyřešit studie, jejíž zadání je součástí dokumentu. Studie má vyřešit, kudy povede silnice R43 od dálnice D1 až po Lysice. Zatím je v plánu zanesena ve dvou variantách. Podle kraje je v pořádku, že vedení silnic v Brně a okolí vyřeší až tento následný dokument.

Zastupitelstvo také přijalo dvě doprovodná usnesení.

V prvním vyzvalo ministerstvo dopravy k urychlení realizací dopravních staveb v Jihomoravském kraji, jejichž investorem je stát.

Ve druhém na návrh ODS schválilo usnesení, že v případě územní rezervy pro vodní nádrž v Čučicích na Brněnsku by se měla hledat jiná řešení pro globální sucho než výstavba přehrady.

Nejvyšší správní soud před čtyřmi lety minulé zásady zrušil na podnět několika obcí a jednotlivců kvůli nedostatečnému posouzení vlivu na životní prostředí.

Kraj proto vypracoval nový dokument.