Růst důchodů o pouhých 40 korun, k němuž došlo letos v lednu, se už v budoucnu nesmí opakovat, řekla loni na podzim vláda. A nutno potvrdit, že svůj slib splnila. Především prosadila změnu zákona, která umožnila vládě bez souhlasu parlamentu navýšit důchod až o 2,7 procenta v případě, že by valorizace podle zákonného výpočtu byla příliš nízká. Což mimochodem odpovídá oněm tři sta korunám, které dostanou v příštím roce důchodci každý měsíc navíc. Tím pádem se průměrný důchod dostane výrazně nad úroveň minimální mzdy, takže by se dalo s jistou nadsázkou říci "důchodcům, těm je hej". Když k tomu přidáme výsledky studie investiční banky Natixis, podle níž se mají čeští senioři skoro nejlépe v celém světě (na žebříčku, který počítá i s délkou dožití či přístupem ke kvalitní zdravotní péči, jsou čeští senioři 18.) a lépe než třeba jejich protějšky ve Francii či Japonsku, potom si skutečně nemají na co stěžovat. A možná by ani nemuseli dostat tolik přidáno, když se bezpochyby najde spousta jiných skupin, které jsou na tom objektivně špatně.

Jenže také platí, že český důchod je ve vztahu k průměrné mzdě v rámci zemí OECD podprůměrný. Patnáct procent důchodců je podle ČSÚ přímo ohroženo chudobou. Stoupá počet důchodců, na které je uvalena exekuce.