Za časů Karla Marxe Evropou obcházelo strašidlo komunismu. Teď se začíná zjevovat podobný bubák: důchod pro všechny. Myšlenka na pohled populistická a lehce šílená dostává smysl s nástupem umělé inteligence. Ta nejspíš způsobí větší revoluci, než byla průmyslová: zatímco tehdy stroje nahradily jen manuální práci, robot zvládne všechno. Co pak s lidmi? Ne náhodou Marxův komunismus zrodila právě průmyslová revoluce.

Ekonomové zatím v souvislosti s rozdáváním peněz řeší ekonomické teorie, sociologové vidí konečně silné téma pro svou vědu, o jejíž vědeckosti doteď mnozí pochybovali, a politici začínají větřit skvělý hit do volebních kampaní.

Málokoho ovšem zajímá, co se opravdu stane s reálnými lidmi, až vyhraje politik, který to slíbí, až ho přetrumfne jiný politik, který už neslíbí jen symbolické částky, ale plný důchod, a až ekonomové vymyslí, komu ty peníze sebrat. Přitom není tak těžké to zjistit, stačí se podívat na nezaměstnané na dávkách: nuda, deprese, rozpad rodin, ztráta smyslu života, alkoholismus, drogy, kriminalita… Přeškolovat? Jak? Jak uděláte z manažera hudebního skladatele?

Narážíme tak na další podobnost s komunismem: zaručený příjem je nádherná myšlenka − ale asi ne pro náš biologický druh. Takže to vypadá, že máme problém podobný, jako byl komunismus ve své nejděsivější podobě. Protože peníze zadarmo a všem je něco, za co mohou lidé, kteří ztratili smysl života, bojovat, vraždit a umírat stejně dobře jako za vidinu ráje na zemi.