Vzducholoď typu Airlander 10 vzlétla k prvnímu testovacímu letu 18. srpna. Vydržela ve vzduchu půl hodiny, dosáhla rychlosti okolo 50 km/h a po naplánovaných manévrech úspěšně přistála. Trochu hůř dopadl druhý zkušební let 24. srpna, kdy obří stroj po 100 minutách letu narazil přídí do země. Nikomu se nic nestalo a poškození lodi zřejmě nejsou vážná, vyšetřování příčin ale nejspíš zdrží uvedení do komerčního provozu. "Vzducholoď teď projde důkladnými kontrolami a stejně detailně prověříme i všechny úkony, které posádka za letu provedla," uvedl zástupce Hybrid Air Vehicles, která loď postavila. "Než rozhodneme, co dál, musíme zjistit, co bylo špatně."

Testy probíhají na anglickém letišti Cardington, které se před druhou světovou válkou mělo stát přístavem pro létající lodě propojující celé britské impérium. Je to ale také místo, kde 5. října 1930 na svůj první a poslední let s pasažéry odstartovala vzducholoď R-101. V jejích troskách o několik hodin později zahynulo 48 z 54 osob na palubě.

Zlatá éra kořeněná tragédiemi

Velké vzducholodě s pevnou kostrou, označované podle svého vynálezce hraběte Ferdinanda Zeppelina jako zepelíny, prožívaly svůj zlatý věk mezi dvěma světovými válkami. Během té první dosáhly v Německu nejvyššího stupně dokonalosti, jaký tehdejší technika dovolovala, později v časech míru sloužily k rychlé mezikontinentální dopravě cestujících. Americké letectvo si dokonce nechalo německými odborníky postavit gigantické stroje USS Acron a USS Macon, z jejichž palub mohla startovat letadla. Tyto létající letadlové lodě hlídkovaly nad rozlehlými plochami Pacifiku − a kdyby se dožily druhé světové války, nejspíš by dokázaly zabránit útoku na Pearl Harbor. Jenže se nedožily; Acron se zřítila v bouři 3. dubna 1933, Macon ztroskotala 12. února 1935 kvůli kombinaci vlivů počasí a chybného řízení.

Za definitivní konec éry vzducho­lodí bývá označována havárie vzducholodě LZ-130 Hindenburg, která explodovala při přistávání v Lakehurstu u New Yorku 6. května 1937. Z 97 lidí na palubě tehdy zahynulo 13 pasažérů a 22 členů posádky. Dopad na veřejné mínění byl o to horší, že na přílet lodě po dlouhém letu z Německa čekali také rozhlasoví reportéři a kameramani, takže tragédie se odehrála takřka v přímém přenosu.