Vládní návrh zákona, jímž se zřídí centrální registr všech kont, schválil senát. Norma má být nástrojem v boji s daňovými úniky, ale například i s financováním terorismu, kdy má urychlit přístup orgánů činných v trestním řízení a také daňových orgánů k těmto informacím. V evidenci mají figurovat veškeré účty, které vedou tuzemské banky a záložny pro své klienty, avšak bez uvedení údaje o zůstatcích na kontech. Centrální registr má být veden Českou národní bankou a na vstupy do něj má dohlížet komise sněmovny.

Usnadnění policejní práce nebo další ruka „Velkého bratra“?

Zřízení registru, které má státní rozpočet přijít na 12 milionů korun při nákladech dalších 8 milionů ročně na jeho následný provoz, kritizovali zejména členové ODS, a to nejprve poslanci a nyní při projednávání normy v senátu i její senátoři. „Bude otázkou času, kdy se budou registrovat zůstatky na účtech a dispoziční práva," řekla například senátorka za ODS Veronika Vrecionová. Ve sněmovně i senátu výrazně rezonovaly obavy před možným zneužitím údajů a obchodováním s nimi.

"Můžu ubezpečit, že to není velký bratr, je to věc, která dlouho je potřebná pro orgány, které chrání naši ekonomiku, náš rozpočet," uvedl pro ČTK ministr financí Andrej Babiš a dodal: „Nejsou to fotbalové zápasy, které se obchodují."

Již při cestě návrhu dolní komorou parlamentu se do normy ostře opřel poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek, který poukázal na to, že státních registrů přibývá jako hub po dešti. „Velkého bratra je tady poměrně velmi mnoho. Začínáme prostě centrálně registrovat všechno. Dnes jsme schválili centrální zdravotnické registry, takže kromě našich účtů chce stát vidět všechno i o našich pohlavních chorobách či potratech. Na stole leží zákon o sportu, kde stát registruje nebo bude chtít registrovat všechny sportovce. A těchto registrů má být, tuším, asi 11 a už je toho moc," řekl Kalousek již v době projednávání zákona ve sněmovně v první čtvrtině tohoto roku. Na okraj lze ovšem uvést, že o zřízení obdobné evidence před zhruba pěti lety coby ministr financí sám uvažoval a tento nápad mu hned v zárodku tehdy zablokovali zejména členové vlády z ODS.

Policie chtěla i údaje o zůstatcích

Zástupci Policie ČR kvůli snadnějšímu a operativnějšímu potírání zejména daňové kriminality původně žádali, aby v evidenci byly údaje nejen o samé existenci kont fyzických či právnických osob, ale také o tom, kolik je na nich peněz. Proti tomu se ale postavila sama Česká národní banka. Nynější podoba normy je tak kompromisem vzešlým z jednání ministerstva právě s ČNB.

Pokud jde o historii údajů, ta má být dle zákona vytvářena až po zahájení provozu centrálního registru. Doba uchovávání údajů je stanovena na deset let, přičemž ČNB bude zveřejňovat celoroční statistické údaje o využívání dotčeného registru.

Chybí již jen podpis prezidenta

Senát zároveň schválil i doprovodnou normu měnící mimo jiné také trestní řád. Hospodářský výbor horní komory před tím sice navrhoval vyškrtnout nově zaváděnou možnost již v přípravné fázi trestního řízení zjišťovat majetkové poměry podezřelých za pomoci prolomení bankovního tajemství, nakonec ale podle stanoviska ústavně právního výboru návrh prošel senátem ve vládní verzi. Pod zákonem o evidenci bankovních účtů z dílny ministra financí Andreje Babiše už tak teď chybí pouze podpis prezidenta a pak se stane součástí našeho platného právního řádu.