Rozhněvaná tvář tureckého prezidenta plní v posledních týdnech pravidelně stránky novin. Recep Tayyip Erdogan přežil svou politickou smrt a na zmařený vojenský puč odpověděl rozsáhlou mstou. Čistky v armádě a státní správě už postihly desetitisíce lidí.

Nejsou to však dávno jen ochránci lidských práv, komu pohled na Turecko dělá vrásky. Stejné obavy mají také zahraniční investoři a turečtí kapitáni průmyslu.

"Z pohledu investora vypadá Turecko stále více a více jako země na odpis," citoval deník Financial Times tureckého ekonoma Daniho Rodrika, který působí na Harvardově univerzitě.

Pod nánosem zpráv o dalším utahování šroubů často zapadají informace o tom, jak vedle turecké demokracie čím dál více chřadne i tamní ekonomika. Působí přitom jako smutné memento, že Erdogan kdysi do čela země nastupoval jako uznávaný reformátor.

Konec velkého demokrata

Rok 2001 znamenal pro ambiciózní zemi ponížení. Hodnota měny se propadla o polovinu, inflace dosahovala téměř 80 procent a hospodářská nestabilita vymazala stovky tisíc pracovních míst. Turecká vláda tak musela jarvis_57a1b83e498e764910c250f3.jpego pomoc požádat Mezinárodní měnový fond a získat překlenovací půjčku.

Pod dohledem mezinárodních institucí země stabilizovala měnu a ekonomika zahájila dekádu silného růstu. Vláda privatizovala státní podniky, úspěšně snižovala zadlužení a zkrotila inflaci. Do země proudil zahraniční kapitál a fandit tureckému hospodářství bylo v módě.

Strana bývalého istanbulského starosty Erdogana vyhrála volby v roce 2002 a na prosazování reforem tak celou dobu dohlížela. Za ekonomický úspěch sklidil politické body právě Erdogan.

Zlepšující se podmínky běžných Turků mu vynesly vysokou popularitu a jeho straně vítězství i v parlamentních volbách v letech 2007, 2011 a 2015. Na Západě byl vnímán jako ekonomický reformátor a politik, který dokázal náboženské představy skloubit s moderní svobodnou společností podobně jako
západní křesťanští demokraté.

S postupem let neuvadal jen Erdoganův demokratický kredit, ale i jeho reformní zápal. Po 14 letech, která tráví jeho strana u moci, se vrací část problémů, jež Turecko kdysi přivedly na pokraj krachu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Turecký prezident Erdogan kdysi svou kariéru začínal jako nadějný reformátor. Země se za jeho vlády dostala z nejhoršího.
  • V průběhu let se však z Erdoganova Turecka vytrácela nejen demokracie, ale i reformní úsilí.
  • Dnes má ekonomika opět špatné vyhlídky a autoritářské tendence situaci jen zhoršují.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.