Arun Pudur je podnikatelská naděje Indie − sportovní terminologií řečeno. Jeho Celframe je asijskou konkurencí kancelářského balíku Microsoft Office, vlastní doly na vzácné kovy v Jižní Africe a během pěti let plánuje být třetím největším producentem platiny na světě. Drží investici v obřím resortu a kasinu v africkém Malawi. Kromě toho obchoduje s komoditami a jeho Genesis Telecom má internetovým připojením obsluhovat třetinu Indonésie.

Jeho impérium generuje roční obrat přes 13 miliard dolarů a čistý zisk loni dosáhl 3,4 miliardy. Osmatřicetiletý miliardář má 150 tisíc fanoušků na Twitteru, na konferencích vystupuje po boku indického premiéra Nárendry Módího nebo indického mogula Ananda Mahindry. Jeho příběh, který podle některých žebříčků stojí za jměním ve výši přesahující čtyři miliardy dolarů, má možná jeden malý problém. Spousta věcí v něm nesedí. A to celkem zásadním způsobem.

Podle reportáže asijské verze magazínu Forbes totiž miliardář Pudur sídlí v nehonosné kanceláři na předměstí Kuala Lumpuru, polovina jeho obchodních partnerů "nepotvrzuje" multimilionové objemy vzájemných transakcí a druhá polovina se skrývá za účty freemailových služeb, jako je Gmail nebo Yahoo (bez jakékoliv prezence na profesních sociálních sítích, jako je LinkedIn).

Své obchodní úspěchy dokládá pouze neauditovanými čísly, z jeho necelých 14 tisíc zaměstnanců má být pouze 132 kmenových, zbytek údajně outsourcuje. Symbolickým se tak stává jeho někdejší tweet citovaný Forbesem: "Lidé kupují vás, váš příběh, vaše kouzlo. Nikdy vaše služby nebo váš produkt."