Kdyby nebylo kombinace Evropské unie a Londýna, možná by se Hynek Martinec nestal tak úspěšným malířem, jakým dnes je. Patří ke generaci, která se po sametové revoluci rozjela studovat do zahraničí. Když přišla možnost požádat o stáž, vybral si Mekku současného umění − metropoli na Temži. "Dostal jsem peníze od Evropské unie, abych mohl vidět sbírky," vzpomíná pětatřicetiletý Martinec, rodák z Broumova. "Strávil jsem půl roku v muzeích. Fascinovalo mě, co je tu všechno dostupné. Mohl jsem chodit po sbírkách a konfrontovat svoje díla."

Martinec žil nějaký čas v Paříži a New Yorku, ale usadil se nakonec v Londýně. Paříž je podle něj pro současné umění mrtvé město. Narazil v ní také na předsudky, se kterými se lidé z nových členských zemí unie potýkají v západní Evropě. "Musel bych tam strávit 30 let života, a stejně bych nikdy nemluvil tak francouzsky, abych zapadl," říká. V Paříži mu známý půjčil ateliér, v němž začínající Martinec namaloval hyperrealistický portrét své přítelkyně Zuzany. V roce 2007 s ním v Londýně vyhrál první cenu v prestižní soutěži pro mladé umělce.