Celá čtvrtina dětí z devátých tříd přiznává, že pravidelně pije alkohol. Situace s pitím nezletilých je v Česku nejhorší v celé Evropě a rapidně se zhoršila po revoluci. Navíc věková hranice, kdy děti začínají pít alkohol nebo kouřit, se posunula o dva roky níže. "Český národ je hodně skeptický vůči velkým myšlenkám, jako je například společnost bez drog, a tím pádem má tendenci být hodně liberální," říká Jindřich Vobořil, šéf vládního protidrogového odboru.

HN: Pokud zhodnotíte situaci před 10 lety a nyní, jak jsou na tom nezletilí Češi s pitím alkoholu? Lépe, nebo hůře?

Je to dobře vidět na srovnání s obdobím od roku 1995 do roku 2011. V té době byl v Česku obrovský nárůst pití alkoholu mezi dětmi do 15 let. To je ten nejrizikovější věk, protože tady studie potvrzují, že pokud někdo začne užívat návykové látky před 15. rokem věku, a to včetně těch legálních jako tabák nebo alkohol, riziko, že se u něj rozvine závislost, je až sedmkrát vyšší. Ale pozor, to se bavíme o pravidelných uživatelích. Takže v téhle skupině se nám počty dětí, které pravidelně užívají alkohol, ale i tabák, zvedly o 100 procent. Podle studie ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, pozn. redakce) celkem 25 procent dětí v deváté třídě tehdy říkalo, že má pravidelnou zkušenost s excesivním pitím alespoň jednou za týden. Nyní budeme mít nová data o situaci po roce 2011 a zatím se podle předběžných odhadů zdá, že jsme snad překonali vrchol a že po roce 2014 už to jde mírně dolů; tento trend je v celé Evropě. Pro Českou republiku jsou ale ta čísla ve srovnání se zbytkem unie úplně nejhorší.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se