Asi to znáte z francouzských románů a filmů o Angelice, mušketýrech či madame de Pompadoure: na královském dvoře ve Versailles vždy bujely intriky a nejdůležitější roli měl komorník, který rozhodoval, koho ke králi pustí a koho ne nebo jak mu interpretuje události. Na Pražském hradě kolem českého prezidenta to podobně funguje dodnes. Každý obyvatel jižního křídla Nového paláce, kde jsou kanceláře s nejkrásnějším výhledem na Prahu, chtě nechtě žije v bublině.

V polistopadové historii si nejprve stěžovali kamarádi Václava Havla z disentu, že na ně zapomněl nebo se k němu nemohou dostat. Totéž se přihodilo Václavu Klausovi, který začal více naslouchat dvojici rádců Petr Hájek a Ladislav Jakl, zatímco dlouholetí spojenci z ODS se cítili odstrčeni.

Lidé kolem Miloše Zemana I

U dnešního prezidenta hradní bublinu umocňuje fakt, že Miloš Zeman nepoužívá mobil. Jeho předchůdce Klaus si i v úřadě držel soukromé číslo, takže existovala cesta, jak si s ním domluvit schůzku mimo komorníky.

Martin Nejedlý

První z dvořanů

Podnikatel, jenž si minulý týden uspořádal na Hradě v Královské zahradě oslavu padesátin, s oblibou demonstruje dominantní postavení na "prezidentském dvoře". Roli klíčového Zemanova muže přiživuje častým opakováním vyprávění, že to on umí prezidentské kampaně a že to on dostal Zemana na Hrad. Nejedlý oficiálně nemá žádnou funkci v Kanceláři prezidenta republiky a nepobírá plat, což mu umožňuje stát bokem a vyhýbat se veřejné kontrole. Jinak ovšem užívá nejlepší kancelář přímo vedle prezidenta a k dispozici má diplomatický pas. Spolumajitel Lukoil Aviation Czech sice rád provokuje tím, že na krytu mobilu nosí obrázek ruského prezidenta Vladimira Putina, ale ve skutečnosti poslední rok daleko více žije byznysem s Čínou. Hodně kvůli tomu komunikuje s Jaroslavem Tvrdíkem, vrchním čínským lobbistou a šéfem pražské pobočky šanghajské firmy CEFC.

Dostat se k Zemanovi může člověk jen se svolením někoho z trojice kancléř Vratislav Mynář, poradce Martin Nejedlý nebo tajemník Jaroslav Hlinovský. Což je cesta dost nepropustná − bývalé Zemanovy kamarády k němu nechtějí pouštět. Zakusili to třeba senátor Zdeněk Škromach z ČSSD, exministr průmyslu Miroslav Grégr či umělec František Ringo Čech.

Také delegace Strany práv občanů dlouho marně usilovala o setkání s prezidentem, aby mu domluvila, že se musí rychle zbavit zkompromitovaného kancléře bez prověrky. Komorník Mynář dlouho nechtěl své kritiky vpustit do prezidentských komnat. Nakonec na schůzku dohlížel.

Miloš Zeman nikdy netrpěl láskou ke sportu. Jedenasedmdesátiletý intelektuál a vášnivý čtenář mu nerozumí, možná jím spíše pohrdá. Jeho dosud "nejsilnější" kontakt se sportem je ze socialistického podniku Sportpropag, kde před listopadem 1989 pracoval v oddělení "komplexního prognostického modelování". Propočítával, kolik škvárových hřišť by se muselo změnit na kvalitní zelené trávníky, aby se zvýšila pravděpodobnost úspěchu Československa na světovém šampionátu.

Proto Zeman překvapil, když loni v říjnu vyznamenal medailí Za zásluhy legendárního fotbalistu Pavla Nedvěda, jehož existenci předtím sotva zaregistroval. Ocenit dnešního bosse italského Juventusu Turín mu podle lidí z hradní kanceláře doporučil klíčový člověk na Hradě, Zemanův rádce a podnikatel Martin Nejedlý. Měsíc před říjnovým vyznamenáním byl s prezidentskou delegací na návštěvě Číny, kde zjistil překvapivou věc: český fotbalista s dlouhými blonďatými vlasy je v nejlidnatější zemi jediným známým Čechem. Číňané ho zbožňují, Nedvěd je tváří místní nejvyšší fotbalové ligy a v Šanghaji otevřeli jeho fotbalovou školu. Nejedlý, jenž se od Rusů přesměroval více na podporu obchodu s Čínou, správně vytušil, že spojení s populárním sportovcem bude dobré i pro byznys.