Právní forma vítězí nad obsahem a evropský i český právní systém získal vinou stovek zákonů a vyhlášek i přemíry rozmanitých opravných prostředků sebezničující podobu. Zákony už ani neslouží veřejnosti, ale především k prezentaci jednotlivých politiků. To je ve stručnosti názor uznávaného právního teoretika a místopředsedy Nejvyššího soudu České republiky Romana Fialy. Ten před slepou uličkou evropského právního státu minulý týden varoval i na parlamentním semináři.

Zklamané naděje

Za situace, kdy je právo zdlouhavé a vlastně nedosažitelné, lze pochopit i kritizovanou prezidentskou amnestii Václava Klause. Ta se totiž do značné míry týkala nedořešených případů ještě z 90. let.

Obtížnou situaci, do níž se domácí právní systém dostal, vysvětluje Roman Fiala dobrými úmysly a postupným vývojem. Po dvou světových válkách 20. století, které zpochybnily základní hodnoty i víru v lidskost, začaly evropské státy vytvářet vedle starých soudů další, takzvané ústavní či správní soudy. Aby právě k nim občané mohli znovu upínat tolikrát zklamané naděje. S odstupem několika desetiletí to však dalo vyrůst dnešnímu sebez­ničujícímu systému kontrol, stížností, revizí, odvolání, dovolání, opravných prostředků proti opravným prostředkům, dalších a dalších přezkumů, vnitrostátních i nadnárodních.

Výsledkem je, že i řešení zcela běžného soudního sporu, třeba o zaplacení dluhu, trvá mnoho let a z agendy náhrad za průtahy v řízeních se stal výnosný byznys. Také řízení státu se stává v řadě případů nemožným, protože skoro každý krok administrativy je přezkoumáván správními soudy.

I starostové se třesou strachy, zda neskončí v kriminále, jelikož nejsou s to orientovat se v bludišti právních předpisů. Například zastu­pitelé Jaroměře čelili trestnímu oznámení poté, co přenechali hospodu dlouholetému provozovateli, a nikoliv novému investorovi, který nabídl vyšší cenu. Soud je osvobodil, přesto jim za trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku hrozil osmiletý trest. Někteří starostové se teď kryjí uzavíráním pojištění tý­kajícího se jejich úřední odpovědnosti.